Ta sedla! O italském manželství Bohdalové a Brzobohatého!

Hledání dvojice hlavních představitelů bylo tehdy pro režiséra Karla Kachyňu (†79) složité. Nakonec ale zvolil Bohdalovou s Brzobohatým. „Vybíral jsem je na základě hereckých zkoušek. Měl jsem různé možnosti, ale oni byli nejlepší. Tehdy mezi nimi byl vztah, měli k sobě dost blízko, takže pro ně bylo navázání vzájemného kontaktu jednodušší,“ vzpomínal Kachyňa.

»Italská« domácnost
„Důvod, proč Jiřina mohla hrát hlavní roli, byl ten, že jediná vydržela moji facku. Dnes před ní musím smeknout, ustála to s grácií! Ale hlavně, ta scéna byla pak v tom filmu bezkonkurenčně nejlepší,“ prohlásil po letech Brzobohatý. Jejich kolegové si ale vynikající scénu vysvětlili po svém: Podle nich občas létaly facky i v jejich manželství! Tohle ale Bohdalová a Brzobohatý nikdy nekomentovali.

Po dramatickém rozvodu a letech nekomunikování na sebe naopak v první polovině roku 2012, kdy spolu natočili film Vrásky z lásky, pěli ódy. Když pak Brzobohatý několik měsíců poté zemřel, Bohdalová se slzami v očích prohlásila: „My jsme spolu s Radkem prožili kus života a on byl, už to můžu říct, jeden z nejdůležitějších mužů mého života. Byl to čestnej chlap a frajer k tomu.“

O čem je film Ucho?
Snímek Jana Procházky a Karla Kachyni z roku 1970 se dostal do distribuce až po listopadu 1989. Jde o drama, které ukazuje na to, že i mezi prominenty v padesátých a šedesátých letech platilo heslo: Důvěřuj, ale prověřuj. Proto také ve vilách ministrů a dalších vysokých funkcionářů byla montována »ucha« – odposlouchávací přístroje, kterými mohla StB lidi kontrolovat i v jejich soukromí. Výsledkem byla nejistota, bezvýchodnost, strach. To vše ve vrchovaté míře prožívají ministerský náměstek Ludvík (Brzobohatý) a jeho žena Anna (Bohdalová).