Uhrin: Do pohárů! Bez cukru a biče

Na stadionu v Mladé Boleslavi včera odpoledne běhal zajíc. Byl to ten pohárový? Ten, kterého mužstvo trenéra DUŠANA UHRINA mladšího (38) tak překvapivě honí? Jak se jmenuje? Pohár UEFA, či snad Liga mistrů?

Nenápadná »Bolka« se vyšvihla na třetí místo tabulky, na druhé Teplice ztrácí pouhý bod. Využila pár kilometrů od Prahy »tmy pod svícnem«? „No, takhle bych to neviděl. I na nás je tlak. Spíše se nám podařilo zkonsolidovat mužstvo. Přes zimu přišel jen Ordoš ze Slovácka. A hrajeme docela dobrý, útočný fotbal. Doma máme skoro vždycky plný dům,“ míní Uhrin a dodává: „Jsme jedna rodina, ve které hráči i já ctíme disciplínu. Nejsem ani cukr, ani bič.“
Tak disciplína. Včetně hvězdy Marka Kuliče, který se přiznal, že vykouří deset cigaret denně? Kouč jen lehce dumá: „Hmm, slyšel jsem o tom, jenže neřeším to. Kouřit jsem ho neviděl, pro mne je hlavní, že je platný na trávníku.“

Uhrina juniora, syna slavného otce, se začíná dotýkat sláva. A na české poměry, kde trenéři s oblibou používají diplomatické fráze, se touhou po jízdence do Evropy netají. „Mluvíme tady o tom otevřeně. Hráči mají tenhle cíl v hlavách, je to dobrá motivace. V tabulce někde jsme, nemůžeme alibisticky tvrdit, že ne.“ Pak se zamyslí a pronese: „Moje sláva? Já ji necítím. Třeba nikdy nepřijde. Teď hlavně nechci prohrát v Jihlavě, které jde o život. Prohráli jsme v Blšanech, a tostačí...“