Petr Čech: Jde na to!

Od nárazu Huntova kolene právě uplynuly zlomky vteřiny. Čech už v tuto chvíli má proraženou lebku…

20. ledna 2007 • 02:00

PRAHA/LONDÝN – Dnes ve 13.45 zřejmě nastane dlouho očekávaná chvíle. Brankář fotbalové Chelsea Petr ČECH (24) si poprvé po říjnovém zranění zachytá na hřišti Liverpoolu soutěžní utkání.

„Hrou neriskuji život,“ říká elitní gólman před návratem

Nasadí si vylepšenou ragbyovou helmu z Nového Zélandu a po 98 dnech se opět postaví mezi tři tyče. „Bez helmy bych do branky ještě nešel,“ přiznal »Čechíno«. Černou pokrývku hlavy mu včera homologovala zvláštní komise Anglické fotbalové federace. Svolení od lékařů z klinice v Oxfordu, kde byl v říjnu operován, už má v kapse od středy. „Minulé úterý jsem hrál první tréninkový zápas a na zranění jsem vůbec nemyslel,“ citoval Čecha deník The Sun.

„Skákal jsem útočníkům pod nohy a nebyl to problém. Vím, že hrou neriskuji život, a to je nejdůležitější,“ řekla jednička české reprezentace. „Jiní lidé se bojí víc než já,“ dodal v narážce na manželku Martinu a rodinu, která jistě bude jako na trní. Brankář se vyjádřil i k původci svého zranění Stephenu Huntovi: „Byl jsem zklamán, že mi nikdy nezavolal ani nenapsal.“

A kdo si návrat plzeňského rodáka na hřiště přeje nejvíce? Trenér Mourinho! Ten se na to jen třese. Vždyť v 15 zápasech ligy, v nichž Čech absentoval, dostal Abramovičův klub 13 branek. To za Čechových časů zvykem rozhodně nebývalo. Navíc Chelsea se dnes postaví proti týmu, který na svém hřišti neprohrál 27 ligových utkání v řadě a v žádném z nich liverpoolští Reds nedostali více než jeden gól. O to více by byl »Big Pete« v bráně londýnského velkoklubu potřeba.

Na ty bacha! Tihle neuhnou!

Samy Hyypia – ten má lokty všude, potkat létajícího Fina při rohu vždycky zavání nemocnicí.
Craig Bellamy – velšský chrt hraje v útoku o další angažmá a tak jde za gólem přes mrtvoly.
Jermaine Pennant – černý řízek ze zálohy »Reds« ničí všechno a všechny stylem buldozeru.

Tak šel čas

14. říjen: Po několika sekundách ho při utkání s Readingem trefuje Stephen Hunt nešetrně kolenem do hlavy. Na nosítkách končí v šatně, tam ztrácí vědomí, jede do místní nemocnice, následně do Oxfordu.
15. říjen: Podle diagnózy má vpáčenou zlomeninu lebeční kosti. Podrobuje se operaci.
16. říjen: Přijímá první návštěvy. Mluví se až o půlročním léčení.
17. říjen: Plynule mluví, opouští JIP.
18. říjen: Vstává z postele, přes internet sleduje zápas Chelsea s Barcelonou v Lize mistrů.
19. říjen: Tajně mění nemocnici, manželka Martina dává první rozhovor. „Petr se dává rychle dohromady,“ řekla chvějícím se hlasem.
24. říjen: Je propuštěn do domácího ošetřování.
27. říjen: První interview. Prozrazuje, že si osudný střet vůbec nic nepamatuje. Podle prognóz lékařů je reálný návrat do čtvrt roku.
9. listopad: Poprvé osobně na fotbale – na Stamford Bridge tleská výhře 4:0 nad Aston Villou.
17.-27. listopad: Desetidenní dovolená s manželkou v Dubaji. Už cvičí, plave, běhá.
11. prosinec: První trénink s Chelsea, v posilovně vzpírá činky, hraje si s míčem. Oznamuje, že v půli ledna začne naplno a koncem února snad bude chytat.
23.-26. prosinec: Vánoce tráví po letech doma v Plzni společně s rodinou.
6. leden: Objevuje se na předzápasové rozcvičce před utkáním 3. kola Anglického poháru s týmem Macclesfieldu.
9. leden: Zúčastní se tradičního galavečeru, který uspořádala mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků IFFHS v rakouském Salcburku.
15. leden: Nechybí ani na slavnostním vyhlášení výsledků ankety Sportovec roku 2006. Končí na 6. místě.
17. leden: Poslední zdravotní prohlídka na oxfordské klinice. Od neurochirurga, který jej operoval dostává svolení hrát.
18. leden: Vybírá si speciálně upravenou ragbyovou helmu, kterou mu do Londýna poslali až z Nového Zélandu.
20. ledna: Nastupuje v základní sestavě k zápasu v Liverpoolu???