Rosa: Byl jsem jen dárek
LONDÝN/PRAHA – I přes zraněné stehno sálá z TOMÁŠE ROSICKÉHO (26) spokojenost. „Cítím, že tím, že hraju za Arsenal nejlepší soutěž na světě, jsem splnil tátovy sny. Nemůžu se dočkat toho, až se s rodinou o Vánocích všichni zase sejdeme,“ svěřil se český záložník.
LONDÝN/PRAHA – I přes zraněné stehno sálá z TOMÁŠE ROSICKÉHO (26) spokojenost. „Cítím, že tím, že hraju za Arsenal nejlepší soutěž na světě, jsem splnil tátovy sny. Nemůžu se dočkat toho, až se s rodinou o Vánocích všichni zase sejdeme,“ svěřil se český záložník, který by podle slov kouče Wengera měl znovu vyběhnout na trávník v příštím kole proti Boltonu. Vynechá tak středeční zápas Ligy mistrů s Hamburkem.
Co na sebe fotbalista, bez kterého Gunners včera remizovali s Newcastlem 1:1 a jehož deník The Sun označuje za skvělou koupi, ještě práskl?
O bráchově talentu: „Když jsem byl mladý, chtěl jsem jediné: hrát jednou tak dobře jako brácha. O tři roky starší Jirka byl vždycky a na všech turnajích vyhlašován nejlepším hráčem i střelcem. Patřil mezi nejnadějnější fotbalisty tehdejšího Československa. Kluby se praly o to, aby oblékl jejich dres.“
O přestupu do Sparty: „Na Letné chtěli původně jen Jirku. Táta jim ale řekl: Buď si vezmete i mladšího Tomáše, nebo nikoho. Tak jsem se ve svých osmi stal pro Spartu jen takovým dárkem navíc.“
O škole: „Jako teenager jsem fotbal kombinoval se školou. Vzpomínám si, že den před svou poslední zkouškou na střední jsem hrál v Moskvě Ligu mistrů proti tamnímu Spartaku. Stejně jsem ji složil.“
O německé bundeslize: „Je to šíleně tvrdá soutěž, ale dala mi základ pro to, abych se mohl dál zlepšovat. Svého času jsem byl nejdražším nákupem v bundesligové historii, a musel jsem se učit, jak odolat obrovskému tlaku a očekávání.“
19.11.2006
