Polák: Tak jsem táta!

Má syna Daniela a jeho jméno si nechá vytetovat na tělo

Spokojený a pyšný na manželku Markétu, která mu kloučka povila.

Jak se cítíte jako novopečený otec?
„Teď už je to dobrý. Ale měli jsme nejdřív starost. Daniel se narodil o tři týdny dřív a musel zůstat v nemocnici. Ale teď už ho máme doma, je zdravý, krásný a přibírá. Takže jsem šťastnej, je to fakt krásný.“

Umíte vůbec popsat ten pocit? Když vám ho prvně dali do náručí?
„Asi ne. Je to něco jinýho, najednou vidíte život jinak. Žijete i pro někoho jiného, pro rodinu, pro toho kloučka. Když jsem ho nosil prvně v náručí, byl jsem hodně dojatý.“

Byl jste u porodu?
„Byl, to jsem si ujít nenechal. Je to neuvěřitelný zážitek, zrození je nádherná věc. Manželka je v pořádku, zvládla to skvěle a jsem na ni moc pyšný.“

Bylo to pro ní těžké?
„Spala doma, protože v nemocnici nebylo místo. Takže se jí samozřejmě moc stýskalo. Jezdila ho jen každý den krmit, bylo to pro ni hodně složité.“

Kdepak jste rodili, doma v Čechách, nebo v Německu?
„V Norimberku. Markéta tam prošla celým těhotenstvím, pochvalovala si péči, zvykla si tam. Měli jsme štěstí, že nás rodila Češka, co žije v Německu. Měli jsme výbornou porodní bábu.“

Komu je Daniel víc podobný?
„Všichni říkají, že je celej já. Bude mít modrý oči. Ale Markéta má taky modrý oči. Takže bude asi do obou.“

Už jste koupal?
„Byl čtrnáct dní v nemocnici a teď, když jsme ho dovezli domů, ještě nebyl čas. Hráli jsme, do toho teď nároďák… Takže se těším, až se vrátím.“

Byl čas připít mu na zdraví?
„Ani se mi nechtělo, když byl ještě v nemocnici. Ale uděláme něco, pozvu kluky z mančaftu na večeři.“

Byl jste spoluhráči z Norimberka Robertu Vittekovi kmotrem jeho dcery Sofie. Oplatí vám to?
„Jsme na tom domluvení, že to teprve proběhne. Půjdeme jí za kmotry. Jestli ale necháme pokřtít Daniela, to ještě uvidíme, je na to teď brzy.“

Říkal jste nedávno, že si necháte jméno Daniel vytetovat na tělo.
„Někam to dám, mám tetování rád. Ale jak říkám, je to všechno ještě čerstvé. Jsem rád, že je v pořádku. Takže to asi nechám až na příští rok. Ale něco vymyslíme.“

Po pravdě, vzpomenete si ještě někdy na vyloučení v zápase s Itálii na mistrovství světa a na aféru, která se kolem toho rozpoutala?
„To se nezapomíná, v hlavě to nosím. Ale vedle takových událostí, jako je narození syna, si uvědomuji, že jsou daleko důležitější věci. Takže už pomalinku zapomínám.“

Dáte něco do reprezentační kasy? Pokladník Tomáš Ujfaluši už vám to sečetl?
„Prý za porod nic neberou, tak se mi to snad vyhne. Vždyt je to zásluha, přivést na svět syna. To je budoucnost nároďáku (směje se). V klubu pozvu kluky na večeři hned jak bude příležitost. A v reprezentaci, až bude čas.“

Autor: Michal Chytil
Foto: ČTK