Vladimír Růžička o vlastnictví Slavie: Buď my, nebo Slováci

Jako by se nic nezměnilo: stále si hromově zakřičí, když mu jeho hráči na tréninku něco pokazí. A když skončí, zavře se na stadionku v Edenu ve svém kamrlíku, kde si přemýšlí, jak to letos udělat, aby Slavia dokráčela do extraligových výšin. A skončila nejlépe před Spartou, a ne jako loni, když s ní prohrála ve finále. Přesto už VLADIMÍR RŮŽIČKA (43) šéfuje jiné Slavii. Té, kterou vlastní. „Nebyla jiná možnost než klub koupit. Jinak by ji získali Slováci a deset let naší práce by přišlo vniveč,“ řekl před startem ligy.

Bylo to pro vás »jiné« léto? Když jste se teď stal majitelem klubu?
„No, měli jsme spoustu jednání. I když pro mě se toho moc nezměnilo. Jen mám trochu víc zodpovědnosti za klub. Musím pomáhat (obchodnímu řediteli) Láďovi Blažkovi, který se zabývá ekonomikou. Důležitý je, aby hráčům chodily včas výplaty.“

Jaké povinnosti z té funkce pro vás plynou?
„Ty stejný, co jsem měl. Důležitý je, že máme zajištěnou Skansku jako hlavního sponzora na dalších pět sezon. Sice jsme museli o 10 milionů snížit rozpočet. Ale pořád platí, že se musíme držet mezi těmi nejlepšími.“

Řekněte teď s odstupem: To, že jste se skupina lidí kolem vás stala majiteli Slavie, byla jediná možnost jak mít Slavii pod dohledem?
„Jediná možnost... Ještě tu byla jiná: Že by to koupil někdo ze Slovenska. A to jsme nechtěli...“

Vzpomenete si, jak jste reagoval v ten moment, když jste se dozvěděl, že není jiná možnost než klub koupit?
„Prostě to přišlo. Není to důležitý. Jen jsem věděl, že to musíme udělat. Hned. Nebyla jiná možnost. Nemohli jsme čekat, že si to vezmou Slováci. Museli jsme do toho jít. Byl bych nerad, kdyby těch deset let práce přišlo vniveč.“

Jak na to reagovala vaše manželka? Radil jste se s ní?
„V pohodě. Probírali jsme to. Ale to rozhodnutí bylo daný. Opravdu nebyla jiná cesta.“

Zachovali byste se stejně, pokud by Skanska negarantovala sponzoring na dalších pět let?
„Samozřejmě.“

Říká se, že vlastnit sportovní klub v Česku je prodělečná záležitost. Pokud se nejedná o fotbalovou Spartu, která hraje v Lize mistrů. Nestraší vás tenhle fakt?
„Samozřejmě, že straší! Ať si nikdo nemyslí, že když jsme se stali majiteli, tak že budeme boháči. Budeme závislí na příjmech ze vstupnýho. Potřebujeme, aby do Sazka Areny chodili lidi.“

Máte ještě v hlavě prohrané finále se Spartou?
„Ne. Teď už ne. Nezabývám se minulostí. Ale kousali jsme to těžce. Protože to bylo zrovna se Spartou. Ale teď už je září, čeká nás novej ročník.“

Podle sázkových kanceláří je Slavia společně se Spartou favoritem extraligy. Kurz na oba týmy je 4:1...
„Asi se to bere od poslední sezony. Ono je to strašně těžký... Šest týmů může vyhrát. A ještě tam určitě bude nějaký překvapení. My ale chceme jít co nejvýš.“

Kolik byste si při takovém kurzu vsadil, že Slavia ligu vyhraje?
(usmívá se) „Já si rád zasázím. Ale nikdy na Slavii.“

Řekli jste, že chcete hrát minimálně finále. Je dobré takhle otevřeně vytvářet tlak na hráče?
„Tady jsou na to zvyklí. Přece neřekneme, že nám stačí postoupit do play off. To by byl alibismus.“

Jaká vlastně Slavia bude?
„Máme mladý hráče, s kterejma musíme pracovat. Bude nám ale chybět Honza Novák, kterej odešel do Kazaně.“

Na rozdíl od Radka Dudy, kterého jste veřejně zkritizoval...
„On měl ve Slavii vždycky místo, nedal jsem na něj dopustit. Ale letos v play off ho ztratil.“

Proč?
„Prostě jsem ho tu nechtěl. Nezůstal by tu v žádném případě.“

S obráncem Novákem se do Ruska vydala i vaše dcera Eva. Jak snášíte tohle odloučení?
„Odjela s ním na začátku, teď se vrátila. Ale zase tam na konci měsíce pojede. Uvidíme. Myslím, že tam nevydrží. V Rusku to je těžký, hokejisty na čtyři dny v týdnu odvezou na bazu. A já si nedovedu představit, co by tam celý dny sama dělala.“

Je to vlastně poprvé, co vám takhle na dlouho odjela.
„Takový je život s hokejistou. Máme o ní strach, ale Honza je její partner. Moje manželka se mnou taky odjela, když jsem šel do NHL. A Eva v tom vyrůstala. Je zvyklá.“

Jak jste vlastně strávil celé léto?
„V červnu jsem byl jsem na koncertu Guns´n´Roses. Taky jsem chtěl jet na mistrovství světa ve fotbalu. Ale pak jsem si to rozmyslel. Radši jsem se díval v televizi. Tam šly tři zápasy denně, měl jsem to všechno pohromadě.“

Dopřál jste si váš oblíbený golf?
„Jo, chodil jsem. Ale tentokrát ne tolik. Měl jsem nějakej problém s patama. Strašně mě bolely. Nemohl jsem chodit. A pak jsem měl taky povinnosti kolem hokejový školy v Edenu. A kolem Slavie.“

Také jste slavil 43. narozeniny...
„Slavil jsem to nadvakrát. Nebo na třikrát. Tady na stadionu. A pak s rodinou.“

Jaký z dárků vám nejvíc udělal radost?
„Dostávám jen věci na golf. Všichni mají vždycky starost, že nevědí, co mi mají koupit. Tak to řešíme takhle.“