Sionko: Nejsem »Steve«

Pěkný večer, že…?
„Určitě. Sehráli jsme krásný zápas. Mně vyšel maximálně a jsem moc spokojený. Některé další akce ale ještě mohly skončit gólem. Vypracovali jsme si jich dost.“

Byl duel se Slováky vaším životním zápasem?
„V reprezentaci určitě. Dva góly se v nároďáku nedávají každý den. Ale já měl i dobré zápasy se Spartou v Lize mistrů. Nebo v Austrii a teď v Glasgow Rangers.“

Tohle byl ale jen váš koncert.
„Těžil jsem z práce celého mužstva. Kluci mě zásobovali krásnými míči do koncovky. Všem se zápas povedl. A Slováci nám to ještě ulehčili. Byli se sebevědomím hodně nahoře, a to je ničilo.“

Už proti Walesu jste na dvě branky přihrával. Máte dojem, že konečně nastala doba, kdy se udržíte v základu natrvalo?
„Chci hrát samozřejmě co nejvíc, ale jestli mám jistotu? Každý zápas je jiný, strašně rychle se jde dolů, znáte to. A já nemám rád silácké řeči, že ten post je můj.“

Diváci nejvíc vyvolávali vaše jméno. Přitom jste dřív nepatřil k jejich oblíbencům. Potěšilo vás to?
„Já si neuvědomuju, že bych nějak výrazně lidem vadil. Měl jsem to těžký, »Steve« Poborský podával vynikající výkony. Pravá záloha, to bylo jeho místo, a já vždycky jen čekal. Nastupoval jsem na chvilku.“

Bohatě ho teď zastupujete.
„Každý se mě teď s ním snaží srovnávat, ale já jsem jiný typ fotbalisty. Asi nelze říct, jestli ho nahradím, nebo ne.“

Říkal jste, že na mistrovství světa vám sedmička po Vladimíru Šmicrovi štěstí nepřinesla. Teď už máte dojem, že jste nositelem šťastného čísla?
„Jéje, to nevím, zeptejte se až po kvalifikaci.“