Kulič: Nejsem vyjukanej!

Na legrácky si troufá i v nároďáku

„Je to pro mě životní příležitost,“ uvědomuje si.

Věříte, že v sobotu nastoupíte od začátku?
„Je tam víc variant, trenér to při tréninku hodně zkouší. Ale ta otázka je spíš pro něj. Já bych se na to, hrát celý zápas, cítil. To by bylo fantastický.“

Jak si pochvalujete spolupráci s Honzou Kollerem?
„Honza, to je špičkovej fotbalista. Udrží balony a sklepává je na mě. Navíc skoro neprohrává souboje. Na tréninku se učíme, aby nám ta spolupráce klapala.“

Bude vám v Teplicích fandit i někdo z rodiny? Třeba manželka?
„Ta ne, musí zůstat s malým. Ještě po dvou až třech hodinách kojí. Nestihne to ani bratr, který se vrátil z Chorvatska. V hledišti budou aspoň kamarádi z Hradce Králové.“

Jaké to je dostat se do nároďáku ve třiceti?
„Každej někdy přijde novej, musí se otrkat. Možná, kdyby mi bylo dvacet, že bych byl víc vyjukanej. Je mi třicet, beru to jinak. Jestli jsem se do nároďáku měl dostat dřív? Ten nahoře si to asi naplánoval takhle.“

Jak jste zapadl do reprezentační party?
„V pohodě. Kam jsem přišel, tam mě měli rádi. Já jsem pro každou srandu. Ani tady nemám žádnej problém. Na tréninku občas provedu i nějakou legrácku, ale zatím se držím při zemi.“

Berete to jako šanci se ukázat potenciálním zahraničním zájemcům?
„Teď jste na to káp! Budu si jenom přát, aby něco vyšlo. Mám přislíbeno, že můžu v zimě odejít. Splnil jsem to, proč mě kupovali, na 400 procent. Doufám, že budou rozumní a pustěj mě.“

Dá se srovnat tlak, který zažíváte v Boleslavi s tím v nároďáku?
„To nedá. V Boleslavi se od nás nic nečekalo. Tady neexistuje nic jiného než porazit Wales. Ten tlak je tady o hodně větší.“

Autor: Tomáš Klement
Foto Aha!: Denisa Hamerníková