Michal Petrouš: Přidáno jsem nedostal! „Že jsem tu jen na záskok? To neřeším.“

Neotrávilo vás, že jste jen trenér na záskok? Do zimy, a pak se uvidí?
„Já to tak neberu. Ani to neřeším. Prostě mě hodili do vody, musím plavat. Po podzimu si sedneme a vyhodnotíme situaci. Třeba mě budou chtít dál.“

Anebo se opět stanete asistentem jiného trenéra?
„I to se může stát. Ale samozřejmě vím, že hraju o angažmá.“

Dostal jste konkrétní úkoly?
„Myslíte konkrétní umístění? To ne. Musíme dostat Slavii výš. Musíme ji nastartovat, zmobilizovat. Myslím, že by se to podařilo i s Karlem Jarolímem. Ale on už neměl sílu dál bojovat.“

Vy ji máte?
„On byl ten hromosvod, snášel ten největší tlak. My asistenti jsme byli v ústraní, ještě tu energii máme.“

Kdo vás jmenoval do funkce?
„Ředitel, pan Platil. A navrhl mě Karel Jarolím. Byl jsem přece jen u týmu krátce, mám ještě odstup.“

Máte licenci?
„Mám, dva roky.“

Dostal jste dodatek ke smlouvě, že jste hlavní kouč? A přidali vám k platu?
„Papírově jsme to neřešili. Ani finančně. Na to jsem prostě nepomyslel.“

Co říkáte na to, že se ve Slavii k trenérům většinou moc hezky nechovají? Bývají tu podivné veletoče...
„Všiml jsem si. A myslím si, že trenéři by měli dostávat víc času a prostoru. Obecně.“

Tyhle všechny přeskočil...

Má kliku jako hrom. Řada renomovaných trenérů se nikdy do Sparty či Slavie nedostala, Petrouš ve čtyřiceti začíná prvoligovou kariéru v Edenu. Kdo na pražská »S« nedosáhl? Koho kariérně přeskočil?

• Karel Brückner
  Bránil se léta odchodu z Moravy. Pořádnou nabídku ani nikdy nedostal. Když už šel, tak do reprezentace.
• Ladislav Škorpil
  S Libercem získal titul, trénoval na Slovensku i reprezentační jednadvacítku. Ale že by filozofy v Praze nechtěli?
• František Komňacký
  Titul s Baníkem, druhý flek s Jabloncem. Asistent u nároďáku. Slušná kvalifikace. Ale laso z Prahy nezasvištělo.
• Pavel Vrba
  Titul na Slovensku, progresivní styl Plzně. On bude zřejmě první, kdo do některého z »S« zamíří.

Karel byl na ty kluky moc hodný

Blbá pozice pro start kariéry prvoligového kouče. Potápějící se Slavie... „Beru to jako výzvu,“ nebojí se Michal Petrouš. To je jedna z mála frází, co řekne. Jinak má vcelku originální odpovědi. Realistické. Půjdete na lavičku při své premiéře v obleku? „Kdepak, jdu v teplákách. Nevydržím sedět, budu tam lítat jako blázen, tak kdybych uklouzl do toho bahna... To bych vypadal. V obleku.“

Řekne vám tohle Bílek nebo Chovanec? Do konce života to od nich neuslyšíte. Budete hodnější než Karel Jarolím? „Ti kluci si toho nevážili, jak byl Karel hodný. Někdy je na ně lepší zvýšit hlas. Hodně se napovídalo, jaký je Karel pes. Ale nebylo to tak.“ Hmm, nehalí odpovědi do klišé.

Když se zeptáte, jestli bude opět rituálně chodit na lavičku v kopačkách jako v Čelákovicích, kde působil, směje se. „Ale to nebyl rituál. Já musel, dělal jsem předzápasové rozcvičky, bylo to ryze z praktického důvodu.“ Docela dobrý vstup; mluví dobře. Když bude mít takovou formu i jako kouč...