Na sever... A na jih! Ivana Pilařová jako první Češka uběhla maraton na severním pólu! Do -20° Celsia přitom měla jen věci z letištních ztrát a nálezů!

Paní Ivano, co vás to napadlo?!

„Víte, existuje klub, říká se mu Grand Slam Club, který sdružuje lidi, co zaběhli maraton na všech sedmi kontinentech – Severní a Jižní Amerika se berou zvlášť – a na severním pólu.“

Takže už jste členkou?

„Ještě ne, ještě nemám Austrálii a Jižní Ameriku. Po tom členství vyloženě neprahnu, ty póly mi ale přišly senzační nápad...“

Může maraton na severním pólu běžet každý, nebo je třeba se tam nějak kvalifikovat?

„Výkonnostní limity nejsou, jen se předpokládá, že to člověk zvládne. Běžet může každý, kdo si to zaplatí.“

Co takový »špás« stojí?

„Levný není. Slušné auto střední třídy by za to bylo.“

Kolik nadšenců to dá?

„Letos běželo 21 chlapů, ženský jsme byly čtyři. Rekordní účast v roce 2006 byla zhruba dvojnásobná.“

Je to velké dobrodružství?

„No, když vám nepřiletí taška s výbavou, jako mně, tak rozhodně! Stála jsem na Špicberkách, odkud se pak letí na ruskou polární základnu Barneo, jen v šusťákovce a bez naděje, že to dorazí...“ (smích)

Ale závod jste odběhla. Jak jste to vyřešila?

„Legračně. Vzali mě na letišti do ztrát a nálezů, abych si tam něco vybrala. Těžká improvizace.“

I boty jste tam našla?

„Ty jsem si tam koupila. Naštěstí je na Špicberkách sport. Byly to sice obyčejné maratonky do teplíčka, navíc pekelně drahé, ale běžet jsem v nich musela... Přitom jsem si nachystala takové vychytané boty, sama jsem si je potáhla neoprenem, vyhrála si s nimi. Rovněž sněžnice jsem neměla. Smůla...“

Co by tedy měl mít člověk v ideálním případě na sebe?

„Tři vrstvy funkčního oblečení. Prádlo, moiru, fleece. Navrch dobrou goretexovou bundu s kapucí. Dvoje vlněný ponožky, dvoje rukavice, ty svrchní co největší, snowboarďácký. Nezbytná je kukla, protože ten vítr je vážně devastující, to by s pokožkou skončilo zle, nedobře. A lyžařské brýle. Není z vás pak vidět nic.“

Co jste zažívala při závodě? Prý byl blizzard, odkládal se start...

„Tak že na pólu fouká, to považuji za normální. Horší byla ta bílá tma, co vznikla. Nebylo vůbec nic vidět a já jediná něměla GPSku, praporky značící trať byly hned zaváté. Obíhala jsem ta kola vpodstatě naslepo, počítala jsem si kroky a sledovala směr větru. Dost jsem bloudila, taky mi jedno čtyřkilometrové kolo přidali, proto jsem běžela osm hodin.“

A normální maraton uběhnete v jakém čase?

„Bratru za tři hodiny čtyřicet.“

Po jakém povrchu se běží?

„Po souvislé vrstvě ledu, na které je ale sníh asi do půli lýtek. Občas návěje, občas průrvy, ale ne hluboké tak, aby někdo zahučel až do moře.“

Co běžec zažívá? Jak se mu dýchá? Potí se? Mrzne?

„Mně se dýchalo úplně v pohodě. Kdo se rozumně obleče, tak se v té zimě ani nezpotí. Zima byla, ale nic mi neomrzlo a to je základ.“

Vede trasa přímo přes pól? Tak, že běžíte po cimrmanovsku »Na sever... A na jih!«?

„To ne, Barneo je někde na 88. až 89. rovnoběžce. Ale den po závodě se na pól letí účastníci podívat a vyfotit vrtulníkem.“

Co šíleného chystáte dál?

„Šíleného už nic, jsem už starší paní. Ale nějaký pěkný běh v Himálaji anebo Inka Trail v Peru na Machu Picchu, bych ještě zažít chtěla...“

Adrenalin i romantika, to je maratón na dohled Severního pólu.

Tenhle vrtulník Ivanu dopravil až na Severní pól.

Takto ustrojená běžela.

Ve sněhu se běhá, jak jinak, na sněžnicích.

Sahara, Everest, Alpy, Antarktida... Tohle všechno už Ivana zvládla!

• Marathon Des Sables: Opravdové peklo. Sahara, písek, vedro, náročná orientace. Ale hlavně na zádech 15kilový batoh se všemi věcmi a jídlem na týden! Po dvou dnech tak bolí ramena, že člověk ani nemůže spát. A jedna etapa tam měří 90 kilometrů...
• Everest Marathon: Pro mě nejnádhernější zážitek. Nemám problémy s nadmořskou výškou, běželo se mi krásně, měla jsem výtečnej čas.
• Transalpine Run: Skutečné galeje. Dělá to tři sta kiláků v osmi dnech, každý den převýšení dva tisíce metrů nahoru a dva tisíce metrů dolů.
• Antarctica Marathon: Nečekaně mnoho prudkých kopců. Běží se nejen po sněhových polích, ale i bahnem a vodou, takže pěkně zebou nohy.