Víte, jak končil Vladimír Šmicer derby se Spartou? Jako dědek na dopingu...
05:00 – Vyšel ze stadionu jako poslední, slávisti měli po prohraném derby se Spartou (0:1) delší trénink, bylo o čem mluvit. A Vladimír Šmicer (36), který se konečně vrátil po zranění na trávník (hrál posledních patnáct minut), dokonce musel na kobereček. Byl u šéfa klubu Doležala pěkně dlouho.
Vyšel ze stadionu jako poslední, slávisti měli po prohraném derby se Spartou (0:1) delší trénink, bylo o čem mluvit. A Vladimír Šmicer (36), který se konečně vrátil po zranění na trávník (hrál posledních patnáct minut), dokonce musel na kobereček. Byl u šéfa klubu Doležala pěkně dlouho.
Snad jste nedostal vynadáno, že jste zápas neotočil?!
„Néé! (směje se) Řešili jsme smlouvu. Mám statut amatéra a chtěli mi dát profesionální kontrakt. Tak zněla dohoda: dokud nebudu zdravý, budu jen amatér.“
Tak sláva...
„Počkejte! Řekl jsem, že se o tom pobavíme, až něco odehraju. Bylo by trapný říct si o smlouvu, když jsem hrál chvíli, a ještě se prohrálo, ne?“
Po zápase jsme se vás nemohli dočkat, byl jste na dopingové kontrole. Jak dlouho?
„Dřepěli jsme tam s Martinem Vaniakem jako dva veteráni. Pár kapek jsme vymáčkli až po devátý.“
Dali jste si pivo?
„Pivo tam nebylo, ale birell. Ten si dal Vaňous. Já mám radši vodu, po té se mi dává vzorek líp.“
Co jste si povídali, když jste čekali?
„Že tam jako dva dědci tvrdneme, nejstarší z mančaftu, a že by měli chodit spíš bažanti. Ale že to je vlastně docela dobře. Že aspoň nemusíme novinářům vysvětlovat, proč jsme derby prohráli.“
Probírali jste zápas?
„No jasně. Probírali jsme třeba i to, že měl Vaňous zrovna v neděli narozeniny, devětatřicet, a tohle je nejblbější dárek, co kdy dostal. A já, že jsem si svůj návrat taky představoval trošku jinak.“
Těšil jste se, že naskočíte zrovna do derby?
„Načasovaný to bylo pěkně, moc jsem se těšil, měl jsem takový sen, naskočit proti Spartě. Jen ten výsledek mi do toho nezapadl.“
Když jste přišel na hřiště, rozhýbal jste pořádně ofenzívu a sparťanskou obranu větral. Trenér Jarolím vás chválil, že fotbal pořád umíte.
„Tak to se nezapomíná. Jde o to vydržet zdravotně. A fyzicky. Už jsem se několikrát vracel po zranění, snad si s tím umím poradit.“
Co vaše koleno? Drží?
„To jo, cítím se dobře, snad vydrží větší zátěž. Ale jsem optimista, že se mi ještě jeden návrat podaří.“
Jak se vám spalo?
„Špatně, je to přece jenom derby, nedůležitější zápas v lize. Ale třeba stihnu ještě tu jarní odvetu.“
Jak se cítíte teď?
„No, jak bych to řek? Na šestatřicet. Tak si vyberte...“ (smích)
