Fotbalový dirigent Rosický zlomil prokletí. Po nekonečných 18 měsících se vrátil do fotbalu.
LONDÝN/PRAHA (nem) – Je to pohádka? Tam za mlhou, která by se dala krájet. Tam za čmouhatým Kanálem. Tam na vypelichaném trávníku v maličkém Barnetu dosnil svůj fotbalový sen o návratu Tomáš Rosický (28). Odehrál poločas přáteláku. Po 541 dnech, po bezmála 18 měsících vstal jako bájný pták Fénix z popela, do kterého jej zadupala dvakrát operovaná podkolenní šlacha, a zvolal: „Konečně jsem hrál zápas za Arsenal. Je to úžasné!“
Ano, je! Už se nad ním zavírala voda! Sudičky málem mumlaly poslední modlitby za to, aby sám uvěřil v možnost návratu. Zmítaly jím pochybnosti, ale nevzdal se. Všechna proroctví o »prokletém vetchém chcípáčkovi« na věky zavaleném problémy porazil. V nejlepším fotbalovém věku se vrátil. V sobotu byl na poločas u remízy Arsenalu 2:2 s Barnetem ze čtvrté ligy. Je to málo? Ne! Hodně! Trenér Arsene Wenger mu před zraky táty Jiřího prokázal poctu, jež se skládá jen králům. Dal mu kapitánskou pásku a znovuzrození největší ikony českého fotbalu bylo na světě.
„Jako fotbalista jsem se asi podruhé narodil,“ podělil se o své štěstí Rosický. „Kouč mě překvapil. Asi mi chtěl tou páskou udělat radost. Dneska mám všeho plnou hlavu. Vím, že se musím ještě zlepšovat, ale jsem hrozně spokojený,“ svěřil se Tomáš na svém webu.
Nepouštěl se do žádných větších akcí, ale ani neuhýbal. Vkrádavý strach ze zranění odmrštil. „Byl jsem úplně fit, nic mne nebolelo, ani jsem nebyl unavený,“ pochvaloval si Rosický. Tak, tady máte kapitána Arsenalu a české reprezentace. Už aby v ní zase byl! Slováci se před válkou (5. září v Bratislavě) o postup na MS 2010 třesou strachy. Stačí jim k tomu jen zaslechnout: „Geniální Rosa je zpátky...“
