Itálie 1982 a 2006: Drobná paralela by tu byla
MNICHOV/PRAHA – Tak tedy repríza z EURA 2000; finále Itálie – Francie. Před startem šampionátu by tenhle souboj o zlato očekával asi málokdo.
Tak tedy repríza z EURA 2000; finále Itálie – Francie. Před startem šampionátu by tenhle souboj o zlato očekával asi málokdo. Ale nutno poznamenat, že semifinálové boje vyzněly naprosto spravedlivě.
Proti Italům stály v Dortmundu tradice a přeplněný Vestfálský stadion. Německo tam nikdy neprohrálo. Až v úterý. Dvě minuty před koncem prodloužení zchladil německý entuziasmus Fabio Grosso. „Obrečel jsem to, prostě jsem tomu nemohl uvěřit,“ rozplýval se podceňovaný obránce Palerma.
S nadsázkou se dá říct, že do slz štěstí se ponořil celý Apeninský poloostrov. To bylo řečí, jak se rozsáhlý korupční skandál do hry Italů musí promítnout. Dvanáct hráčů si vydělává ve vyšetřovaných klubech. A do toho všeho se manažer Juventusu Gianluca Pessotto pokouší o sebevraždu!
Ale kampak s tímhle na Italy! Defenzivní taktika Marcella Lippiho nemá daleko k dokonalosti, německou strojovou hru měli jeho svěřenci přečtenou perfektně.
Jedna paralela by tady byla. I v roce 1982 se italská mašina rozjížděla těžkopádně. Ze skupiny postoupila před Kamerunem jen díky většímu počtu nastřílených gólů. Jenže pak přišla výhra nad Argentinou (2:1) a úchvatné představení proti Brazílii (3:2). A zlatá tečka. I tehdy se v Itálii vyšetřovala sázkařská aféra. Útočník Paolo Rossi nehrál dva roky a dokonce mu hrozilo vězení. A nakonec si k titulu nasadil i korunu krále střelců.
A co na to Francouzi? Portugalcům »nedali čichnout«, skvělý Zidane rozhodl. O zlato už tihle dva jednou hráli. Na EURU 2000 sahala Itálie po titulu. V prodloužení nakonec vítězně zakokrhal galský kohout. Pozítří se máme na co těšit.
