Tragédie Alexeje Čerepanova, talentovaného spoluhráče Jaromíra Jágra: UMÍRAL MU NA RAMENI!

> Český hráč poté dlouho brečel
> Rusova matka syna už nestihla

Přes veškeré snahy se už neprobral. Bylo mu pouhých 19 let, kariéru v NHL a miliony dolarů měl teprve před sebou…

Měl být nástupcem slavného čísla 68 v týmu New York Rangers. Srovnávali ho s Ovečkinem a Malkinem, ale za Jezdce si nikdy nezahraje. Zkolaboval kousek od svého dětského idolu, možná ještě zahlédl, jak se nad ním Jágr sklání a pak už jen tma… Jágr se snažil pomoct nejvíc, ostatní byli zkoprnělí, ale nic nezmohl. Zdrcený se nad ztrátou svého chráněnce usedavě rozplakal. Vždyť mu umřel téměř na rameni.

Hráč s tváří dítěte neměl takové štěstí jako před třemi lety Jiří Fischer. Český bek Detroitu zkolaboval při zápase NHL, ale život mu vrátil včasná pomoc defibrilátorem. Čerepanov dojel na ruský nepořádek. I když je podle reglementu soutěže předpis mít sanitku na stadionu, vůz záchranné služby ze stadionu během třetí třetiny odjel a musel být znovu přivolán. Dorazil za 15 minut i s defibrilátorem. Jenže ten měl vybité baterky… Při životě jej udržela jen adrenalinová injekce, kterou mu hned píchli přímo do srdce. Do nemocnice to trvalo dalších 50 minut. Lékaři jej křísili přes hodinu, pětkrát srdce naskočilo, přišel k vědomí, ale vždycky se zastavilo. Popáté už nadobro…

Tragédii obestírá řada fám, záhad a nejasností. Nejvíc se spekuluje o tom, nač Čerepanov zemřel. Podle všeho mu selhalo srdce, které také trpělo ischemií. Na tuto poruchu umírá zhruba třetina lidí v České republice. „Chodil k nám na pravidelné roční kontroly, nezjistili jsme mu vůbec nic,“ argumentoval primář Vladimír Venediktov z lékařsko-sportovního institutu v Omsku. Další otázky tak zodpoví až vyšetřování.

Jeho rodiče s ním oba mluvili před zápasem. „Ptal se, jak se mám. A pozdravoval všechny příbuzné, co u nás byli na návštěvě,“ líčil táta Alexej, který Alexeje poprvé postavil na brusle. Maminka Margarita byla v době zápasu ve vlaku, na cestě za svým synkem. Nabízel se, že ji přijede po zápase vyzvednout na nádraží. Ona na něj dorazila, on ne. Místo návštěvy mu přijela na pohřeb... Ten je v Omsku dnes.

Hrůza! Může se to stát i u nás!

PRAHA (spo) – Říkáte si, že podobné tragédie, jaká se stala v Rusku, jsou od nás daleko? Omyl! Klidně se můžou přihodit i v extralize. Defibrilátor, který by Čerepanovovi elektrickým výbojem znovu »nahodil« srdce a vrátil život, totiž na čtyřech extraligových stadionech chybí!!! Není jejich povinnou výbavou. Zatím. Vedle Znojma, Pardubic a Sparty není také v O2 areně, nejmodernější hale v republice, kde hraje Slavia! Tyto kluby mají přístroje většinou v záchrankách před halou. Při zástavě srdce, kdy hrají roli vteřiny, to je hodně mizerná pomoc…

Byl vážně nemocný!

MOSKVA (spo) – Alexej Čerepanov zemřel na akutní selhání srdce v důsledku hypertrofické kardiomyopatie! Jde o onemocnění, při němž dochází ke zvětšení srdečního svalu. „Tahle choroba nevypukla během zápasu, nebo před rokem. Srdce zdravého člověka jeho věku by mělo vážit asi 290 gramů, to jeho mělo 495. Vůbec neměl hrát, měl dostat invalidní důchod,“ rozčiloval se podle serveru strana.ru viceprezident KHL Vladimir Šalajev, jenž prý má v ruce zprávu, z níž vyplývá, že hokejista trpěl nemocí dlouho. „A doktoři řeknou, že je zdravý! Zjistíme, kdo zanedbal své povinnosti,“ řekl Šalajev.

Zdrcený Jágr exkluzivně pro Aha!:
Nechápu... Takový nadupaný kůň!

OMSK/PRAHA (mba) – Svezl se přímo na jeho rameno, pak padl nazad. Jaromír Jágr (36) seděl na střídačce Avantgardu Omsk přímo vedle Alexeje Čerepanova (†19), když jeho srdce přestalo bít. O to hůř se mu o tragédii hocha, jenž k němu vzhlížel jako k svému hokejovému učiteli, mluvilo. Zdrcený Jágr jen těžce hledal slova, mluvil tiše, smutně, vlastně každá jeho věta končila polknutím nasucho.

Jaromíre, zprvu se vyrojily spekulace, že jste se s Alexejem při střídání srazil. Pak taky že jste neproměnili nájezd, pokáral jste ho a…
„Cože?!“

Takové zprávy z Ruska postupně chodily.
„Ale vždyť my spolu ani nehrajeme ani se nestřídáme! Já hrál pravé křídlo v první lajně, on ve třetí. Jsou to výmysly, i když zcela nepodstatné.“

Tak co se, viděno vašima očima, stalo?
„To nikdo neví. To nevědí doktoři, co se stalo, natož já… Normálně odehrál střídání, přišel na střídačku a… Určitě se s nikým nesrazil, ani neměl puk, jen napadal. Přijel, sednul si a omdlel…“

Z videa, jež je na internetu, je vidět, že se mu snažíte pomoci, pak něco voláte na soupeře.
„Volal jsem doktora, co jiného? A taky se pořád hrálo, bylo třeba zastavit hru.“

Byla na stadionu sanitka?
„Já nevím. Myslím si, že ne. Ale jistej si tím nejsem. Museli jsme dohrát zápas, ty tři čtyři minuty. Nikdo nevěděl, že…“ (nechává větu nedokončenou)

Hned po siréně jste prý běžel do kabiny, pak na ošetřovnu, nakonec ven k sanitě, co dorazila. Chtěl jste pomáhat? Nebo jste jednal v šoku?
„Nevím přesně, co se dělo. Je to hrozné… Nic horšího jsem ještě nezažil.“

Dohnalo vás to neštěstí až k slzám?
„Byl to můj spoluhráč… (dlouze mlčí, hledá slova) Mladý kluk, zdravý, silný, chystá se na odchod do NHL. A zničehonic, bez příčiny... To člověk těžko chápe…“

Bude se spekulovat, že kdyby v létě odešel do NHL, třeba by v New York Rangers skrytou vadu srdce odhalili…
„Já jsem s Rangers mluvil, zdravotní kontrolu tam prodělal taky bez problémů! A nemyslete – tady máme prohlídky možná častější než v Americe! Kontrolují nás vlastně pořád. A hlavně srdce!“

Povězte – jak jste ho poznal? Jaký to byl hokejista?
„Měl obrovský talent, to bezpochyby. Se silnou střelou, rychlej… Taky tady překonal všechny ty ruský rekordy. O to míň to člověk chápe. Kdyby to byl nějakej slabej hráč, můžeš si říct: Neměl na to, přepínal se, přecenil síly. Ale tohle byl nadupanej kůň…“

Bral vás opravdu jako svůj vzor? Vy jste mu říkal Leško, on vám prý Strýčku…
„To máte taky z novin, co? Tak to berte s rezervou... Měl jsem k němu určitě blíž než k ostatním, i když jsem o tolik starší. Promiňte, už budu muset...“

Dovolte poslední otázku: Jak čekáte, že ta tragédie zasáhne tým? Pardubice loni skon Martina Čecha zřejmě stál postup do play off…
„Vím já? Nikdy jsem tohle nezažil. Musíme se semknout, ale jistě to nějaký čas zabere.“

Autor: (knp)
Foto Aha! – Josef Mašek, ara