ŠMICER: Přijel do VILY!
WESTERBURG – Dorazil usměvavý, pozitivně naladěný a šířil kolem sebe ihned dobrou náladu. Pro zranění nemůže hrát, s národním týmem se rozloučil pár dní před odletem na mistrovství světa.
Stihl všechno: Mejdan u Haška v garáži i romantiku v Benátkách. A teď je u nároďáku s dobrou náladou.
Ale teď se vrátil s pomocí. VLADIMÍR ŠMICER (32) má povzbudit kamarády před veledůležitým duelem s Itálií. Je lepší než psycholog nebo bavič z řad umělců. Je impulsem a samozřejmě i Štístkem, jak se mu říká. Třeba skutečně dovezl naději na postup ze skupiny.
Dovezl jste týmu štěstíčko?
„To doufám. Proto jsem tady, a snad by to mohlo působit. Ale bacha, vyloženě bych na to nespoléhal. Kluci taky musí pořádně hrát.“ (směje se)
V jakém stavu jste tým našel?
„Slyšel jsem historky, že se to v kabině pohádalo, ale bylo mi jasné, že je to blbost. Nic není, kluci jsou celkem v pohodě.“
Nemají ponorkovou nemoc?
„Ne, o humor rozhodně nepřišli.“
Řekli vám, že jim chybíte?
„Neřekli. Ale na co bych jim byl, s mým zraněním. Jo, kdybych byl v pořádku, pak věřím, že bych jim třeba trochu scházel…“
Prozradíte, o čem jste se bavili?
„Bavili jsme se o fotbale, o naší skupině. Říkal jsem, že ji udělali zajímavou. Skoro všude je rozhodnuto, ale tady to kluci udělali fakt dramatický.“ (směje se)
Co říkáte fotbalu na mistrovství?
„Líbí se mi to, padají góly. Výborně hraje Argentina a Španělsko, Brazílie zatím neplní očekávání. Akorát my jsme nemuseli prohrát s Ghanou. To mě mrzí.“
Jak vidíte situaci českého týmu?
„Jsme v těžké situaci. Máme zraněné hráče, suspendované hráče, těžkého soupeře. Nechtěli jsme se dostat do situace, že budeme až s Italy hrát o postup. A je to tady. Jak říkám, kluci to udělali zajímavý.“
Jaké to je z pohledu fanouška?
„Jasně, jsem tu jako fanoušek, tak necítím žádný tlak. Ale až půjdeme na stadion, budu se klepat.“
Jste s nimi?
„Fyzicky v tuto chvíli ano, ovšem na place samozřejmě nebudu, tam si musí pomoct sami. Ale věřím jim, že to zvládnou.“
Jste nervózní? Za své kamarády?
„Nejsem. Budu asi až v zápase. Ale teď mám dovolenou, jsem v pohodě. Vychutnávám atmosféru, užívám si to. Budu s nimi v kabině, pak si sednu na tribunu.“
Jak jsou na tom hráči?
„Teď jsou v klidu. Nervózní budou až před zápasem. Cítí, že situace je vážná. Vědí ale zároveň, že nesmí náladám tak podléhat. Po prvním zápase byli skoro mistry světa, po druhém zase na odpis. Byly to dva ohromné extrémy. Já věřím, že to dobře dopadne.“
Nechtěl jste tu být celou dobu?
„Ne, takhle jsme to vymysleli hned na začátku. Potřeboval jsem zařídit spoustu věcí. Až skončí mistrovství, budou mít kluci volno, ale já už se musím hlásit v Bordeaux.“
Zůstanete, když česká reprezentace postoupí?
„Zůstanu, doufám, že jsem si zbytečně nevezl tak velikou tašku.“
Jak můžete spoluhráčům pomoct?
„Já si připadám jako člověk, kterého nasadili do vily Vyvolených. Aby zvedli sledovanost. Ale je jasné, že jim chci zvednout náladu. Může to být pro ně zpestření, že jsem tady, ne? Pořád koukali jen na sebe…“
S kým spíte? Držel vám někdo místo?
„Bydlím v pokoji po Tomáši Sivokovi, který odjel v neděli do Prahy.“
Už vás přebolelo zklamání z toho, že nemůžete na mistrovství hrát?
„Vyrovnal jsem se s tím dobře. První momenty byly hodně smutný, ale dostal jsem se z toho o dovolený. Tak doufám, že nakazím dobrou náladou kluky.“
Kde jste sledoval zápasy našich? Ten první prý u Ivana Haška garáži.
„Ten druhý v Benátkách.“
Nad Jizerou nebo v Itálii?
„V Itálii. (rozesměje se) Budeme mít s Pavlínou výročí svatby. Osmadvacátého června to bude deset let, co jsme svoji. Tak jsme si vyjeli. Svatební cestu během mistrovství Evropy jsem tehdy nestihl, tak jsem ji uskutečnil po deseti letech.“
Pluli jste na gondole?
„No jasně. Gondola byla, serenádu nám taky zahráli. Prostě byla romantika. Děti jsme nechali bábě a Vizourovi doma, a užívali si.“
Foto Aha!: Denisa Hamerníková
