Hej, dědku!

Museli byste je vidět, jsou jako děcka, co skotačí na louce. Hecují se, žďuchají do sebe, občas se na trávník svalí. Přitom jsou to největší šéfové týmu a oslovují se shodně: DĚDKU…

V nároďáku jsou nejdéle ze všech; nejstarší, nejzkušenější autority. Nerozluční kamarádi. Karel Poborský (34) a Pavel Nedvěd (33). „Hele, dědku, pojď už,“ tahá Nedvěd kamaráda za rukáv. „Nemůžu, dědku, mám mediální den. Dávám rozhovor, nevidíš?“ opáčí Poborský a oba se chechtají.

Spolu to táhli už před deseti lety v Anglii, dohromady se ale pořádně dali až před šesti lety. Od té doby bydlí pořád spolu. „Jo, spíme spolu dlouho, už jsme si na sebe zvykli. Pavel dřív bydlel s Jirkou Němcem. Ale pak jsme spolu hráli v Laziu a nějak si sedli,“ vypráví Karel Poborský. A tak jsou »dědky«, nebo také »Kája a Pája«; to když mají dobrou náladu.

Jezdí spolu na dovolenou na jachtu, jen letos asi vynechají. „Vždyť jsme spolu dva měsíce,“ ušklíbne se Kája. „Karel už je skoro jako manželka, probudím se a vidím jeho,“ pošťouchne Pája.

Je mladším z dvojice a tudíž bažantem. Z toho vyplývaly role: obsluhoval dálkové ovládání televize a zhasínal před spaním. „Teď už mi ale zhasínat nemusí, máme apartmán se dvěma ložnicemi, každý se obslouží sám,“ prozradí starší z dvojice, tedy mazák. „Ale koukáme spolu tady na fotbal, máme pohodu a nepřepínáme. Stačí nám ten kanál se zápasy šampionátu,“ uzavírá mazák Kája.

Je to jejich velká pánská jízda, užívají si každičký okamžik. „Musíme, než nás mladí šoupnou do starýho železa,“ chechtá se mladší z dědků. Dobře ví, že to tak není, že jejich zkušeností se hned jen tak někdo nevzdá…