Kanoista Jaroslav Volf zažil na kanálu v Pekingu nepříjemnost: Srážku s blbcem! (Slovákem Martikánem)
PEKING – Přijít domů s monoklem a tvrzením »Praštila mě loď!«, to zavání lacinou výmluvou. Jenže kolem oka českého vodního slalomáře JAROSLAVA VOLFA (25), jenž je polovičkou bronzové posádky C2 z Atén, se rozlévá krev přesně z toho důvodu. Špičkou své kánoe ho na kanálu břinknul Slovák Michal Martikán.
Přijít domů s monoklem a tvrzením »Praštila mě loď!«, to zavání lacinou výmluvou. Jenže kolem oka českého vodního slalomáře JAROSLAVA VOLFA (25), jenž je polovičkou bronzové posádky C2 z Atén, se rozlévá krev přesně z toho důvodu. Špičkou své kánoe ho na kanálu břinknul Slovák Michal Martikán.
A bylo kolem toho při úterním podvečerním tréninku povyku! „Zasr*** Čehúni! Čo to tu, kur**, robíte?“ prskal Martikán, když mu český debl nečekaně zkřížil dráhu a dál už Volfa se Štěpánkem tituloval jen nepublikovatelnými výrazy pro pánskou chloubu, které zná jen slovenština. „Mišo trochu vycák, no…,“ pokrčil Volf rameny a bylo znát, že jej asi Martikánova tiráda zamrzela. „Byla to naše chyba, ale takhle ujet nemusel… Nechme to už být, vyříkali jsme si to. Hlavně, že se nestalo nic horšího…,“ mávl rukou.
Přitom vůbec nemyslel na své levé oko, které měl přes noc zalepené kvůli tržné ráně na dolním víčku. „Nic to není, jen škrábanec. Ani šít se to nemuselo,“ přejede prstem pod svým modrým okem. Právě tam ho »štrejchla« špice lodi rozjetého Martikána, medailisty ze všech tří posledních olympiád (zlato a dvě stříbra). „Mohl nám taky propíchnout loď!“ hrozil se Volf a láskyplně pohladil modrý debl. „Máme tu ještě jednu, ale jet chceme tady na té… Je novější, modernější.“
S odstupem si už vodáci z incidentu a těch, co chodí vyzvídat, spíš utahují. „Všem říkáme, že jsme se s parťákem z lodi poprali,“ řehní se. Věčný šprýmař Standa Ježek jde ale dál a táborem kanoistů šíří, že »Volfíci« si chlapsky podali přímo Martikána! „Všem tvrdí, že jsme ho zmlátili. Že my jsme měli od krve ruce a on obličej...,“ směje se Volf.
Větší jizvu než na oku si tak odnese v srdci. Asi zabolí, když si na něj otevře ústa zrovna »krajan«. A navíc sebestředný náfuka, který má navíc na svědomí lidský život! Martikán zabil v roce 1997 opilého chodce, dál jezdil i bez řidičáku a před basou jej uchránila jen milost prezidenta Schustera. „Co to vytahujete?! Co to rozmazáváte?!“ rozhorlil se Martikánův otec a trenér Jozef. „Vaši jezdci udělali fatální chybu, porušili všechna pravidla a jen Mišova reakce a chladnokrevnost zabránila zničení lodí nebo těžkým zraněním!“ řekl a šmahem jako paranoik obvinil Čechy z cílené akce: „Celé to je útok na Mišovu psychiku před závodem!“