Narkózu vám dává... Lukáš Pollert, olympijský vítěz, ale dnes raději anesteziolog

Dávno se zhojily puchýře v dlaních po pádle, Lukáš se nadobro rozloučil s vodou a dostudoval medicínu. Má tři krásné děti, Emu, Jana, Tomáše. A čtvrtá ratolest je na cestě. Věnuje se lékařské profesi, pro mnohé je někde jinde. „Ba ne, dělám to samé. Byl jsem tehdy ve čtvrťáku na medicíně a věděl jsem, že budu doktorem. Ale k tomu jsem pádloval, to byla vedlejší věc. Lidé mě ovšem poznali jako kanoistu,“ brání se.

Místo bouření peřejí teď poslouchá kvílení sanitek. Ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích pracuje na pohotovosti, na akutním příjmu. „Přijímáme pacienty, které třeba jen píchla vosa, nebo se otrávili houbami, jenže se i stane, že nám tu na stole zemřou,“ popisuje, jak to chodí. Dělá práci, která má smysl, pádlování bral jako zábavu, částečně i naplnění rodinné tradice.

Skončil před osmi lety a už je výhradně doktorem. I tak se ale rozhoduje v mžiku, stejně jako když pádloval na divoké vodě. V životě navíc pořád díky své originalitě proplouvá zrádnými peřejemi. „Stejně si myslím, že mě lidi poznali spíš kvůli prodeji olympijských medailí, kvůli práci v komunální politice. Mluvím do věcí, mám trochu jiné názory,“ uvažuje.

Pobaví ho, když mu pacient na operačním sále řekne, jak je rád, že ho uspává právě olympijský vítěz. V tu chvíli mu zvesela opáčí: „A není lepší, že vám dává narkózu anesteziolog…? S pádlem bych vám tu byl k ničemu, nemyslíte?“ Pořád se baví životem. Zdánlivě bezstarostný, flegmatika střídá zanícený diskutér. A pořád se rád směje. „Na olympiádě jsem byl za zábavou. Chodil jsem po Barceloně, po Andoře, bavil se, a odjel si závod. Nebyl nic moc, mistrovství světa má podstatně lepší úroveň. Jen na té olympiádě je to víc na očích.“

Na olympiádu se nepřipravoval nijak speciálně. Odjel závod, jako by jel o Trojského koně nebo domácí mistrovství pod Lipnem. „Vždycky jsem jezdil na maximum, vyhecoval jsem se i na tréninku proti kamarádům.“ Na další olympiádě v Atlantě pak vybojoval stříbrnou medaili.

A dnes? Směje se vzletným řečem o ušlechtilosti olympijské myšlenky. „Jaképak ideály? Jsou to kecy funkcionářů. Politická a komerční propaganda. Olympiáda je nudný festival.“ V korytu divoké vody byl nejrychlejší, nepřesnější. Ale když vylezl z lodi, pádloval proti proudu. A dělá to tak dodnes.

Co dnes dělá?

Lukáš Pollert má atestaci z interny a urgentní medicíny. Pracuje na pohotovosti a věnuje se kvůli praxi současně i anesteziologii. Lidově řečeno, dává narkózu pacientům před operací. Vstává v šest ráno, a když nemá službu a není v nemocnici přes noc, jde ve čtyři domů. Bydlí na Ořechovce, dvě stanice tramvají pod střešovickou nemocnicí. A na vodu vyjíždí už jen s dětmi. „Na Sázavu. Ale to je jiná voda, než na které jsem jezdil,“ směje se. „Do kanoe už ale asi nevlezu. Leda, že by děti chtěly vidět, jak táta dřív pádloval. Ale kdoví, jestli je to bude zajímat.“ Navrch se stará o zahradu, pěstuje okrasné keře, takový dendrolog amatér.

Pacient i doktor

PRAHA – „Nejsem jen doktor. Teď jsem doktor i pacient v jednom,“ přivítal Lukáš Pollert reportéry Aha! o berlích. Před pár dny si rozřízl nohu pod jezem v Dobřichovicích. Z chodidla mu cákala krev, do rány si mohl vrazit celou dlaň.

„Prvně jsem použil lékárničku v autě,“ chlubí se. „Naštěstí mám automatickou převodovku, nemusel jsem šlapat na pedál,“ ukáže na rodinný dodge, který stojí přímo před příjmem pacientů ve Střešovicích. Tam si také pár dní poležel, přeťal si totiž i šlachu. „Patnáct stehů na povrchu a ty uvnitř nikdo nepočítal.“ Paradoxně si na vodě nikdy nic vážného neudělal. A jakmile vleze do Berounky, tak se takhle fikne. „A to si ještě vzpomínám, jak jsme s rodiči museli nosit do vody kecky. Proto tu mám pro čtenáře Aha! memento: Do neznámé vody vždycky v teniskách,“ přidal vtipně.

Čím se proslavil?

• Zlatem z Barcelony 1992.
• Netajil se tím, že i profesionální sportovec pije pivo.
• Prodal olympijské medaile za 150 tisíc korun a peníze pak věnoval nadaci Drop in na stříkačky pro narkomany.
• Prosazoval v komunálních volbách vyšší počet veřejných záchodků na Praze 6.
• Několik let vedl rozhovory v Lidových novinách se stejně slavnými sportovci.
• Jel v sáňkařském korytu na dvojkách s Petrem Urbanem.

6.8.2008