Veselá dvojka Tomáš Fleischmann a Zbyněk Irgl: My z 21. patra
QUÉBEC – Mezi stoly restaurace v lobby québeckého hotelu Hilton vyhrává harmonikář utahané šansony. Přítmím problikávají jen matná světélka lampiček, venku prší. Ospalý hotel, kterých jsou na světě tisíce.
Mezi stoly restaurace v lobby québeckého hotelu Hilton vyhrává harmonikář utahané šansony. Přítmím problikávají jen matná světélka lampiček, venku prší. Ospalý hotel, kterých jsou na světě tisíce. Ale stačí si vzpomenout, jak začíná večerníček o Rákosníčkovi: „Na první pohled je docela obyčejný, ale už ten druhý nám ukáže podivuhodné věci.“ Ano, když totiž vyjedete do 21. patra, dostáváte se do živého světa legrácek. Vstoupili jste totiž na půdu, kterou během mistrovství světa obývá česká hokejová reprezentace.
Hráči jsou rozeseti na třech patrech, dveře vedle dveří na úzkých chodbách skrývají české hvězdy. Nespletete se: když zrovna nehrají, nebo netrénují, jsou doma. Venku už je několik dní zima a lije, marnost vycházet. „Chtěli jsme jít odpoledne do obchoďáku, ale když jsme se vrátili z oběda a viděli to počasí, radši jsme zalezli,“ vykládá Zbyněk Irgl (27), který vytvořil dvojičku s Tomášem Fleischmannem (23).
Vítkovická dvojka perlí, dokáže se zabavit i v lezavém odpoledni. Než si pustí večer v televizi Stanley Cup, tihle dva si ze sebe tisíckrát udělají legraci. „My se tady mlátíme,“ vtipkuje Fleischmann. V pokoji mají jasně dané priority. „Tady mám všechno na povel já,“ povídá o čtyři roky mladší Tomáš a Zbyněk se jenom směje. „Má pravdu, však viděli jste, kdo vám přišel otevřít, ne?“ Ke dveřím samozřejmě musel Fleischmann, jeho spolubydlící byl beztak v té chvíli pohroužen do dění ve svém laptopu.
Pokojem zní výběr slovenských hitů, Žbirku střídá Müller, pod okny se rozpíná Québec. „V noci je to moc pěkné, když to město celé svítí,“ líčí Fleischmann. „Vždycky, jak Zbyňa usíná, kouká na to a hned je tuhej.“ Šéf pokoje, který má postel blíž oknu, přikyvuje. „Spím jako první. Lehnu a je po mně.“ Po příletu pravidelně usínal o hodinu dřív, jak nemohl vstřebat šestihodinový posun, ale už si zvykl.
Ráno tyhle dva smíšky probudí ostré slunce. „Jo, to se tu opalujem,“ směje se Fleischmann. Jako starší a zodpovědnější se o vstávání stará Irgl. „Budíka nařizuju já, kdyby to bylo na Flaškovi, tak ani zápas nestihneme.“ Jeho kumpán kontruje: „Vždyť s tebou by ani nešlo zaspat! Vstává čtvrt hodiny předem a dává se do kupy, aby vypadal dobře. Už v šest ráno na mě kouká,“ chechtá se. „Tak ho vidíte, s ním se ani nedá bavit,“ vrací úder Irgl. Tihle dva se prostě spolu jen tak nudit nebudou.
