Vladimír Růžička: Synovi závidím! Má jméno na poháru, to prý nechápe...

Užil jste si oslavy titulu?
„Nespal jsem. Poprvé v životě! Nenechali mě. Už jsem se chtěl v Edenu na chvíli natáhnout, ale zavolali mi, abych přijel do Prahy.“

Překvapilo vás, jak vás to všechno zmohlo? Vy na alkohol až tak moc nejste...
„V těchto chvílích na to zapomínám a je mi jedno co piju.“ (smích)

Byl jste dojatý?
„Na tohle moc netrpím, ale trochu ano. Jako předtím na mistrovství světa ve Vídni. Teď teprve si dokážu představit, co to je, když Pardubice nevyhrály doma, ten hroznej smutek. Říkal jsem klukům, že to nemůžeme dopustit.“

Vychutnal jste si vítězství se synem?
„Ne, já ho nechávám. On patří do mužstva, já ani s nima nikam nechodím. Akorát jsem mu říkal, že on je na poháru a já ne. To nepochopím. Musím říct, že zrovna tohle mu závidím.“

Po titulu v roce 2003 jste říkal, že budete trénovat ještě sezonu a pak skončíte. Pamatujete si na to?
„Trošku přesluhuju, teď jsem před podpisem nový smlouvy. Mě to strašně baví, nedovedu si představit, že bych nešel v červenci na led. Nevím, co bych dělal! Já to potřebuju. A když jsem viděl ve finále ty lidi, tak mě to bude bavit hodně dlouho.“

Myslíte ten adrenalin? Řev a momenty, kdy něco vzteky nakopnete?
„Sem tam vylítne bota, loni jsem se s juniorama i zranil. Nakopl jsem kýbl puků. Nevěděl jsem, že je plnej. Já se musím vyřvat. Kolikrát ani nechci řvát, začnu mluvit v klidu, jenže najednou mi přepne elektronka a všechno začne lítat. Protože to tak cítím. Občas si to musej hráči v kabině slíznout. Pokuty ale nedávám, jen hráče straším. Já si jich vážím, v životě bych nikoho nepraštil. I když občas vyhrožuju.“

Lidi by vás rádi viděli na reprezentační lavičce, o tom nepřemýšlíte?
„Pokud to budu dělat, tak ne tím způsobem jako trenéři dneska. Nedovedu si představit, že bych trénoval jen národní mužstvo, to jsou čtyři akce za rok, to by mě vůbec nebavilo, unudil bych se, snad bych šel kopat někam do lesa. Šel bych na střídačku jak někam na návštěvu! Já musím být denně na ledě.“

Učíte se i z knih?
„Určitě, mám je připravené u postele. Když se nudím, a v televizi třeba nic není, sáhnu po některé z nich. Třeba od Mariana Jelínka, od pana Dovalila. Jen ta Bukačova knížka je dost těžká, tu jsem ještě moc nepochopil.“

Budete sledovat reprezentaci na mistrovství světa?
„Ne, já budu jenom v noci sledovat NHL. Příští týden vyrazím s manželkou do Rakouska na dovolenou, do hor.“

Vyjdete si na túru?
„Maximálně autem. Vždycky mi manželka říká, že se jdeme projít, ale v autě. Golfové hole budou v kufru. Kdybych náhodou viděl nějaké hřišťátko, tak vylezu.“