Povolání: OCHRÁNCE! Karlovarský Michal Dobroň a slávista Jiří Vašíček střeží ve finále hvězdy týmu

Jen si zkuste zkřivit jejich gólmanovi vlas! Nebo zákeřně sundat jejich spoluhráče, nedej bože největší hvězdu týmu, když budou nablízku. To se skoro rovná vstupence do nemocnice. Strážci spravedlnosti, ranaři a svalovci. Karlovarský bek MICHAL DOBROŇ (28) a slávistický zadák JIŘÍ VAŠÍČEK (27) chrání jako spolehliví vlčáci týmy finalistů letošního play off.

Jejich duel by byl soubojem titánů, pro samé svaly málem neprojdou dveřmi. „Ale na prvním místě je hokej,“ shodují se oba. Jako by sami tušili svou sílu, radši se drží zpátky. „Vyhledávat to nemá cenu, skákat ze střídačky fakt nebudu. Ale když budu poblíž… Jsem připravenej celou sezonu,“ varuje Dobroň.

Ve finále jde o moc, oba týmy mají skvělé přesilovky, pěstní vložky nejsou vítány. „Ale hrubý zákrok na spoluhráče, zvlášť pak na Ádu (brankář Adam Svoboda – pozn. aut.), mě vytočí vždycky. Nebo když ke mně někdo přijede a bude zvlášť sprostej,“ upozorňuje Vašíček. Býval bouřlivák, nejtrestanější hráč první i druhé ligy, ale už se krapet zklidnil.

To Dobroň je podle svých slov mírumilovný. Však mu taky spoluhráči neřeknou jinak než »Dobrota«. Odmalička je udělaný, ale souboj s urostlým slávistou Mickou by si klidně odpustil. Vašíček má zase respekt z Dobroně i ze »stožárů« Skuhravého s Kumstátem. „Jsou vysocí a mají dlouhé ruce. Pokud by se něco dělo, bylo by to pro diváka zajímavý,“ představuje si.

Kdyby tým Západočechů neopustil v půlce sezony obr Ustrnul, měli by slávisté ve finále nepřemožitelného soka. „No jo, Ustrnul, to je slušnej řezník. S ním by to bylo těžký,“ přemýšlí Vašíček. „Libor byl kapitola sama pro sebe. Šel z tréninku, najedl se, pak do posilovny, vyspal se a zase cvičil. Za tři měsíce dokázal nabrat 30 kilo svalů! A stejně rychle je shodil. Neuvěřitelný!“ kroutí hlavou Dobroň.

On sám jako většina hokejistů pomáhá svalové hmotě růstovými přípravky. „Anebo občas pomůže pár piv,“ uculuje se. Ty Ustrnul zřejmě vynechával. „On zobal trochu víc,“ vzpomíná.

Oba svalovci makají v posilovně hlavně v létě, během sezony to jde jen v reprezentační pauze, kdy se nehraje. A při fyzických testech ukazují, že vzpěračská reprezentace možná přišla o talenty. „Když jsem dělal naposledy testy v Brodě, dal jsem na bench sto čtyřicet pět kilo,“ udivuje Vašíček. „Ale ve Slavii jsou silní kluci, nemyslím si, že bych byl nějak zvlášť silnej. Třeba Igor Rataj nebo Tomáš Žižka taky uzvednou dost.“ Karlovarský silák Dobroň trénuje dřepy i bench se 110, 120 kily, za rekordy se nijak nehoní.

Je nasnadě, že tihle borci by vymlátili led jedna dvě. Zvlášť když je popadne vztek, je s protivníkem amen. „V tom momentu mám stažený rolety, nepřemýšlím, kdo je proti mně. Snažím se mu ukázat, že jsem silnější,“ líčí Vašíček. Pravidlo pro oba finalisty tedy zní jasně: žádné hlouposti. Jinak…

Michal Dobroň: Za titul koncert?

Když musí přebytečná energie pryč, Michal Dobroň ji spíš než ve rvačkách ventiluje užitečněji. Třeba bubnováním, kterému se věnuje už pět let. „Je to super koníček. Beru to jako relax, v tu chvíli nemyslím na nic jiného než na muziku,“ vypráví. I když místo s činkami jako v posilovně kmitá nad bicími jen s lehkými paličkami, občas se i tak unaví. „Po hodině, hodině a půl je to cejtit, ale někdy se od toho prostě nedá odtrhnout,“ usmívá se. S kamarády založil rockovou kapelu Splašený noty, ale chce to ještě čas, než na hudební scénu vletí se vším všudy. „Už zkoušíme asi rok, ale kluci choděj do práce, dá strašně moc úsilí, než se sejdem. Koncerty zatím nepřicházejí v úvahu.“ I když… „Už mě kluci v kabině lámali. Když se udělá titul, něco vymyslíme,“ podvoluje se.

Jiří Vašíček: Nos mám normální, jen hlavu menší...

Nedávno se plácal s hokejem v dresu Jindřichova Hradce ve druhé lize a začínal si hledat práci. Teď je JIŘÍ VAŠÍČEK (27) ve finále extraligy. Je to však něčím vykoupené, spoluhráči si z něj permanentně utahují. „Ten můj nos…,“ usmívá se slávistický bek.

Ze druhé ligy jste se dostal do finále extraligy, to jste asi nečekal, že?
„Před dvěma roky jsme spadli s Jindřichovým Hradcem do druhé ligy a já se se zlomenou čelistí díval na finále Slavie se Spartou a hledal si práci. Naštěstí se mi ozval Havlíčkův Brod. No, a za dva roky hraju to finále se Slavií i já.“

Říká se, že v tomhle ročním období už vyrýsováváte svaly do plavek...
„Je to ještě z druhé ligy, kde jsem říkal, že posiluju z tohohle důvodu. Teď jsem to přenesl do Slavie a Áda (brankář Svoboda – pozn. aut.) se toho rád chytil. Když mě vidí s činkou, tak všem připomíná, že to nedělám kvůli hokeji, ale plavkám.“

Kolik si toho vyslechnete na to vaše posilování?
„Ani moc ne, narážky směřují úplně na něco jiného.“

Souvisí to s vaším nosem?
„Ták. To je správná volba. Klukům odpovídám, že mám nos normální, akorát hlavu o něco menší. (smích) Není to nic hrozného, žádný extrém, jsou i horší nosy. Ale kluci mi nakládaj. Chyběl jim někdo jako Fedro (útočník Jan Fadrný – pozn. aut.), jsou rádi, že tu zase někoho takového mají, tak mi to dávají sežrat.“