Jiří Kladrubský OSOBNÍ STRÁŽCE - V domácnosti sparťanského klanu vládne pohoda
PRAHA – Pomněnkově modré oči, andělská tvářička…JIŘÍ KLADRUBSKÝ (22) zkrátka nepůsobí jako drsňák, a přesto se sparťanský fotbalista ocitl v roli osobního strážce. Řeč není o jeho uplatnění při zápasech, ale o osobním životě. Po přestupu z Českých Budějovic začal v Praze bydlet v jednom bytě se svou sestrou Lucií a přítelkyní Terezou a má tak dvě ženské »na krku«.
Při delším povídání však vyplývá na povrch, že to pro profesionálního fotbalistu není vůbec špatné. „Já si nestěžuju! Když přijdu z tréninku, je uvařeno, uklizeno, vypráno a vyžehleno,“ komentuje takřka rajský život jihočeský odchovanec. „On je naše zlatíčko! Když odjede na trénink, my s Luckou něco uvaříme, kecáme spolu a koukáme na telku,“ libuje si i přítelkyně. Jenže nenechte se zmýlit, tahle pohoda trvá jen část týdne. V pondělí, úterý a středu u Terezy dostává přednost studium medicíny v Plzni. V pražských Stodůlkách pak zůstává osamocená sourozenecká dvojice a v tu chvíli se ke slovu dostává fotbal v plné parádě – na PlayStationu. Jakpak by ne, vždyť Lucie je také hráčkou Sparty a českou reprezentantkou!
Na rozdíl od podzimní části nenastupuje Jiří na jaře pravidelně. A jeho vysedávání na lavičce se promítá i do domácí atmosféry. „My to pak odnášíme! Nesmíme na něj mluvit, je nevrlej,“ líčí dívky jednohlasně, ale přitom jim cukají koutky. „Někdy bych doma potřeboval boxovací pytel, abych si měl do čeho bouchnout,“ přiznává »Kláda«, jak moc ho štve, když nehraje.
Zato Lucie si nemůže stěžovat. I proto, že Sparta vládne ženskému fotbalu v Čechách, mohla v únoru úspěšně složit maturitu. Její tým vede bez ztráty bodu, v deseti zápasech dostal pouhé dva góly! „Je to trochu nuda. Jsou tu čtyři kluby, se kterýma hrajeme vyrovnané zápasy. A tak se těšíme, že když získáme titul, tak přijde na řadu Liga mistrů a pak utkání v reprezentaci,“ vypráví levonohá obránkyně, pro kterou je její o dva roky starší bratr fotbalovým vzorem. „Proto jsem vždycky chtěla hrát v týmu jenom s ním. I dnes se o nás s Terezou postará,“ přiznává dívka s mateřským znaménkem na levé tváři. „Vždycky jsem ji chránil, když se jí děti posmívaly a i dnes bych se za ní postavil!“ říká Jiří rezolutně. „A tuhle nám udělal hroznou radost, když oběma jen tak přinesl kytku,“ přidává Lucka chválu na svého ochránce.
I k idylickému vztahu patří hecování. „To přijde na řadu, jen když dám gól,“ dodává Lucie. „Ale já už se taky trefil. Konečně! Zaplať pánbůh za ty dva jarní góly,“ oddychne si Jiří, že jeho čekání na premiérovou prvoligovou trefu už skončilo. Dnes Spartu na Letné čekají právě České Budějovice (17.00). Kladrubský by tentokrát v základu neměl chybět a hodlá svou gólovou sbírku rozšířit bez ohledu na to, že by to bylo zrovna proti »svým«. „Podzimní vzájemný zápas jsem prožíval víc, teď už si to tak nepřipouštím. Ale vím určitě, že jednou se tam vrátím,“ přiznává rodák z jižních Čech.
