Sport 5. března 2008 • 02:00
Martin Vozábal - VOLEJTE PSYCHIATRA
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Jeho troufalé vtípky přivádějí k šílenství spoluhráče, maséry i kustody a někdy i trenéry. MARTINUVOZÁBALOVI (29) není nic svaté, před ničím se nezastaví a kdo mu padne do spárů, je zralý na psychiatra nebo aspoň na prášky pro uklidnění. Projít kabinou českobudějovických fotbalistů skýtá zhruba podobné nebezpečí jako korzo na minovém poli.
Českobudějovický fotbalista má nejšílenější kousky v lize
Máte prý hodně ulítlé vtípky. Kam na ně chodíte a proč to vlastně všechno děláte?
„Fórky si chystám doma v pracovně po večerech. Nůžky, staré noviny, fotky, fixy, to jsou moje pracovní nástroje. Znáte to, napadne vás plno blbostí, ale musíte je dotáhnout do konce. Do dokonalosti.“
A prozradíte pohnutky vašich srandiček?
„Chci, aby se kluci do kabiny každý den těšili. A hlavně, abych se tam těšil já… Pikantní je, že už mi lidi nosí výstřižky a fotky a sami chtějí, abych to doladil, vystříhal a přelepil. Dokonce trenér Cipro mi pomáhal, ten se taky podílel na nějakých vtípcích.“
Zvlášť spadeno prý máte na spoluhráče Mrkvičku...
„No jo, Venca, strakonický vidle, ten brečí. Udělal jsem mu nový design kopaček, měl by mi poděkovat.“
Co jste mu provedl?
„Na pravačku jsem mu napsal Pelé a na levačku Bican. Měl úplně nový »štiky« a já mu to tam vyvedl pěkně velký, nesmazatelným fixem. Aspoň je slavnej.“
Také jste prý prodával kopačky Karla Poborskýho.
„Já? Snad kustod, ne? Venca Kolář, ten je chtěl střelit. Památeční kopačky od Karla. Hanba.“
Jak to tedy bylo?
„Řeknu pravdu. Když Karel Poborský končil, dal kustodovi jako dárek kopačky, co v nich odehrál poslední zápas. A on je vystavil do kabiny, měl je jako svátost, jenže pořád říkal: ‚Víte, co bych za ně dostal, víte, co to stojí?‘ Tak jsem dal inzerát do novin a jeho telefonní číslo, že prodává poslední kopačky Karla Poborskýho.“
To byl asi mazec, co?
„Volali mu, dokonce v noci, že za ně dají tisíce, desetitisíce. Prokoukl to, ale chvíli trvalo, než vyřídil posledního zájemce.“
Ten si s vámi asi užije. Je pravda, že jste mu na záda nakreslil sprostý obrázek?
„Myslíte populární symbol dámského přirození? Jak s tím chodil po Českých Budějovicích? No jo, jenže on vždycky jezdí domů autem a jen ten den šli domů s manželkou procházkou přes město. Měl to nalepený přes celý záda, a byla to hrozná ostuda.“
Taky vás vyvedou postižení šprýmem?
„Táborský mi přestřihal u kopaček tkaničky. Tak jsem mu ustřihl špičky u stulpen. To pak zatáhnete a máte je jako punčochy, jak vyjedou nahoru.“
To je slabý odvar, ne?
„Ale taky mi natřeli zevnitř slipy červenou emulzí. A to je něco! Pálí to jako čert. Tak jsem to do trenek natřel pěti lidem okolo a všichni se pohádali a drbali v rozkroku a řvali, jak to štípe. Jeden to sváděl na druhýho.“
Vy jste hrozný člověk…
„Ale kdepak. Jsem vstřícný, tolerantní, pro každou srandu a vyjdu s každým. V kabině musí být parta a já ji pomáhám udržovat.“
