Miroslav Slepička: Jak to bylo s potkanem

Ligový kanonýr se stará nejen o góly, ale i o dobrou náladu

Kromě střílení gólů, což mu jde v poslední době skvěle (nastřílel jich v sezoně už osm!), je také neúnavným recesistou a vtipálkem.

Jak se má váš potkan Richard?
„Nijak, neexistuje.“

Když jste hrál v Liberci, byl jste prý vyhlášený chovatel. Uvedl jste to na webové stránce klubu.
„Uvedl jsem do dotazníku, že mám potkana Richarda. Ale byla to sranda, blbnul jsem. Nechtěl jsem na sebe říct osobní věci. Taky jsem třeba napsal, že jsem ženatej a přezdívají mi Dušan...“

Co vám na to řekli doma?
„Máma byla v šoku, babičky taky. Ale vysvětlil jsem jim, že lukostřelba, rybaření a další body dotazníku, to všechno jsou vtípky. Dneska už to nedělám.“

Teď dáváte góly, je o vás obrovský zájem a už se mluvilo i o tom, že by vás měl vyzkoušet kouč Brückner. Co to s vámi dělá?
„Nic. Jsem spokojenej, že se daří mančaftu. Tým výborně šlape a já se vezu. Že se o mně teď víc píše, beru s rezervou. Za měsíc to může být jinak.“

A ten nároďák?
„Za tři jarní góly do reprezentace? To je hodně ujetý, ne? Možná v budoucnu, když vydrží forma a štěstí.“

Loni jste nikoho nezajímal. Trápil vás zraněný kotník, sezonu jste promarodil.
„Aspoň vidíte, jak je to ošidné. Tehdy jsem kulhal o berlích, teď dávám góly. Já si hlavně přeju, aby Sparta hrála co nejlíp, aby chodili lidi a obhájili jsme titul.“

Je znát, že se v klubu zlepšila nálada?
„Nálada je mnohem lepší, ale nesmí se to přehánět. Jaro bude hodně těžké. Když Sparta nevyhrává, je hned zle.“

Máte to pak denně na talíři. Proto je obranou kabiny humor, recese?
„Určitě to tak je. Když se máte těšit denně na tréninky, do kabiny, musíte si udělat atmosféru, aby vás vlivy zvenčí nerozhodily. Ale to je asi v každém kolektivu.“

Vy jste vrchní šprýmař s Pavlem Horváthem?
„Ne, ne, on je jednička. Absolutní. Před ním musíte být pořád ve střehu.“

A stejně to někdy nepomáhá.
„No právě. Zrovna nedávno mi kluci přivázali několik plastových lahví na vlasec za auto a já to přivezl ze Sparty až domů do Příbrami. To jsem byl za pěknýho vola. Ale beru to, mám rád legraci. Parta je tady teď výborná, jen to ještě potvrzovat na hřišti.“

Luboš Hušek těžce nese, že jste ho v magazínu Hattrick označil za hastroše kabiny. Vy si neberete servítky, co?
„Ale tak to prostě je. Dokud nepůjde do sebe, bude hastroš. Co si na sebe navleče, nad tím zůstává rozum stát.“

Ale Martin Abraham byl prý ještě horší případ.
„Jenže Hůša je kamarád a vezme si to k srdci. A »Abrc« by to nepochopil. A stejně přestoupil do Slavie…“

Máte v kabině ramínko hanby pro ty, kdo se proviní proti módě?
„Máme. A viseli tam už všichni. Každý někdy ujede. I já tam měl pár kousků. Mám rád módu hooligans, módu ulice.“

Prý se vám líbí značka Pitbull.
„Mám ji rád. Tak na mě kluci v kabině občas zaštěkají. A nějaký hadry vyvěsí.“

A módeman Tomáš Sivok se vás nezastane?
„Ten je zase rapper, jiná kategorie. Kalhoty stažený až ke kolenům, vejde se tam i s bráchou. A kšilt na stranu. Ten mi taky dává co proto. A já jemu.“

Král přemetů
Podojí krávu, zaseje obilí, umí spoustu věcí

PRAHA – Vstřelí gól, rozeběhne se k fanouškům a vystřihne parádní salto. Sparťanský střelec Miroslav Slepička se dostává do formy. Po promaroděné sezoně teď společně s parťákem z útoku Liborem Doškem vede tabulku střelců, oba mají osm gólů. „Pokaždé salto neskáču. Někdy jsou kolem kluci a někoho bych kopnul, jindy už toho mám třeba plný kecky a spadnul bych na hlavu,“ vysvětluje akrobat »Slépa«. Musí to prý být spontánní, po pěkném gólu. První přemet vykroužil kdysi dávno do vody. „Pak jsem to zkusil na hřišti a povedlo se.“ V lize dal dosud dvaadvacet gólů a oslavil je tak asi deseti salty. „Jen dvakrát jsem se skulil na zadek, jinak se povedly.“ Sparťanský šutér ale umí spoustu dalších věcí. Třeba řídit traktor, zasít obilí nebo podojit krávu. „Kluci se mi smějí, že jsem zemědělský synek. Ale nestydím se za to, že mám maturitu na zemědělský. Traktor se řídí lehce, s krávama je to horší. To bych tak možná nasadil přísavky, jsou na to i dojící stroje. Ale ručně? Nevím, asi ne…,“ povídá o sobě věčný smíšek. Tentokrát si ale výjimečně nevymýšlí.

Autor: MICHAL CHYTIL
Foto Aha! – Denisa Hamerníková