Nagano 1998: Už je to 10 let - Seriál Aha! - Medaile, Koudelka a sushi
KLADNO – Vyfotografovat se s medailemi? Aspoň někdo ze zlatých chlapců z Nagana? Věc zhola nemožná. Většinou je každý někde založil, má je u rodičů, v Americe, anebo také v trezoru. Jako Kladeňáci Patera s Procházkou. „Už jsem ji neviděl dlouho. Je někde v sejfu,“ omluvil se Pavel Patera.
„To já bych ji přivezl, ale zase nevím kód do trezoru. Někam jsem ho založil,“ rozesměje se Martin Procházka. „A bude hůř,“ rýpne si kamarád.
Zavděk vzali aspoň ryze japonskými atributy. Kimono? Slušelo jim. Jako by místo na ledě prožili kariéru na tatami. „Z juda znám jen Koudelku z Jáchyme, hoď ho do stroje. Máme se prát?“ chechtá se Pavel. „Nebudeme se pouštět do žádnejch větších akcí,“ odpovídá v duchu slavného filmu Martin. Velmi správně… Za půl hodiny je trénink a ještě je třeba slupnout sushi. Další japonská rekvizita. I když je čerstvé, borci si stejně nedají. „Krkal bych rybičky na trenéra,“ odmítá Martin. „Ale v Naganu jsme chodili,“ bere Pavel zkušeně závitek s rýží mezi dřevěné hůlky.
