Tomáš Jun: Drápu se nahoru

Někdejší sparťanský kanonýr chce ožít v Teplicích

Tomáš Jun: 122 zápasů v české lize, 37 branek…

Před dvěma lety odešel do Turecka a od té doby se trápí; loňské intermezzo ve Spartě bylo spíš k vzteku, na Letné si připadal jako do počtu, trenér Bílek mu moc šancí nedal. Zase se vrátil do Trabzonsporu a zase se soužil.

Teď jste v Teplicích, i když jste se mohl znovu vrátit do Sparty. Na Letné jste to už nechtěl pokoušet?
„Teplice a Jablonec se ozvaly první. A rozhodl jsem se pro Teplice, protože chtějí hrát o poháry. Volal mi osobně trenér Rada a mám dojem, že je odsud šance jít zase výš. Ze Sparty volali až jako poslední.“

Srdcem jste ale stále sparťan, že?
„To jsem, třeba se tam někdy i vrátím, moc bych o to stál. Jenže já teď chci hrát, nemůžu někde bojovat o místo, čekat na šanci. Jednou se to nepovedlo, nebudu riskovat. Vlastně šest let jsem se ve Spartě pral o místo, vím jaká je tam konkurence.“

Jak jste na tom s formou?
„Fyzička je dobrá, ale musím do sebe dostat herní praxi. Tu mám nulovou, vždyť jsem na podzim v Turecku neodehrál jediný zápas.“

Ani za rezervu?
„V Turecku nemají rezervu, jen dorost a na ten jsem už starý. Já místo zápasů seděl na tribuně nebo doma. A místo treninků s týmem jsem běhal podél lajny a záviděl ostatním, že mají míč.“

Jak jste se přinutil nerezignovat?
„Věděl jsem, že musím trénovat pro sebe. Kdybych se na to vyprdnul, neměl bych ani fyzičku.“

Nic jste neodflákl?
„Možná pár tréninků ano. Ale to už mi hlava nebrala, bylo to zoufalství.“

Jak je možné, že boom tureckého zlatého dolu pro české fotbalisty tak rychle opadl?
„Nemůžete akceptovat jejich životní styl. Žít jako oni? To prostě nejde. Pro ně jste nepřizpůsobiví, přitom se snažíte dělat poctivě svoji práci. Když se jim zrovna netrefíte do nálady, máte smůlu. Já jsem Turky doteď nepochopil. Koupili mě za obrovský ranec a nedali mi pořádnou šanci. Neměl jsem šanci něco ukázat.“

Můžete být konkrétnější?
„To nejde. Mám tam smlouvu do roku 2010, nemůžu o nich mluvit špatně. Čekám, kdy se najde angažmá a někdo mě vykoupí. Když mě pustí, nechám jim tam hromadu peněz.“

Uvažujete tak, že se vaše kariéra pořádně zasekla?
„Jinak to ani brát nemůžu. Jsem dole. Ale to jsou zkušenosti. Šel jsem do Turecka, teď to musím překousat, ale drápu se nahoru. Je to možná moje poslední šance.“

Nemusel jste tam odcházet, tehdy byly ve hře i jiné týmy. Byl jste králem ligových střelců.
„Ale Turci za mě dávali nejvíc, přes sto milionů a Sparta mě do toho tlačila. A upřímně, já tam taky viděl pěkné peníze.“

Mohl jste zapomenout dávat góly?
„Asi ne, to se nezapomíná. Instinkt, výběr místa, štěstí, to musíte mít. Věřím, že to zase najdu. Góly jsem asi dávat nezapomněl.“

Kdy jste dal naposledy gól?
„Loni za Spartu proti Brnu. Ale já ani neměl šanci. Když jsem nehrál, nemohl jsem dávat góly. Potřebujete od trenéra důvěru.“

Loni ve Spartě jste moc důvěry nedostal. Je to tak?
„To nechci rozebírat, ale tak nějak to bylo.“

Co vám pomáhá přežít?
„Rodina. Dceři Anetce je patnáct měsíců, dělá nám radost. Běhá už jako divoch, je zdravá, veselá, tak z toho mám obrovskou radost.“

Tak jste si rodiny aspoň užil…
„To se taky nedá říct. Viděli jsme se třeba i jen dva dny v týdnu, byli jsme pořád na soustředění. Takže to taky nebyl ideál.“

Byly aspoň nějak užitečné, ty dva roky?
„Zdokonalil jsem se v angličtině. Naučil se i něco turecky, ale to je mi celkem na nic. Viděli jsme hodně krásných míst, protože Turecko je pěkná země. Asi jsem i houževnatější, naučil jsem se překonávat nezdary. A v neposlední řadě vydělal i nějaké peníze.“

Skoro si tedy nemůžete stěžovat.
„Akorát jsem toho moc nenahrál. V tom jsem hodně ztratil. Ale byla to moje volba, takže v žádném případě nebrečím.“

Turci jsou pověstní tím, že neplatí dluhy. Jak je to ve vašem případě?
„To víte, že mi dlužili a dluží. Ale oni třeba den dva před termínem zaplatili. Mám ve smlouvě, že když nezaplatí tři měsíce, kontrakt končí. A oni si to hlídali a peníze poslali na poslední chvíli.“

Jeho turecká anabáze...

V létě 2005 přestoupil Tomáš Jun ze Sparty do Trabzonsporu, o půl roku později odešel hostovat do Besiktase Istanbul. V létě 2006 se vrátil do Sparty, byť jen na hostování. Po roce se zase vrátil do Trabzonsporu, kde už ale neodehrál ani minutu.

Autor: (mich)
Foto Aha! – Denisa Hamerníková