DUŠAN SALFICKÝ: Kabaret začíná!

Přijďte na Spartu, do extraligy se vrací hvězdná show

Je to na spadnutí, co nevidět si plácne se Spartou a hokejový fanoušek se může těšit na prvotřídní hokejovou show. Vzpomínáte na gólmana, který po vyhraném zápase jezdil na rolbě? Nechal se na led dotlačit v nákupním vozíku nebo bruslil s královskou korunou na hlavě? Do extraligy se vrací DUŠAN SALFICKÝ (34). Po čtyřech letech v ruské lize, kde patřil mezi absolutní špičku. Jeho kabaret brzy začne...

Proč jste se rozhodl vrátit? Měl jste přece v Rusku úspěch.
„Byl jsem psychicky unavený. Rusko vás mele, drtí, život je tam náročný.“

Vysvětlete to, měl jste tam veškerý komfort.
„Je to o vztazích s lidmi. Ať už negativních, nebo pozitivních, všechno je silné. Vyčerpává to. Chci už také zase žít normální rodinný život.“

Po letech jste odmítl reprezentaci. Nároďák nebude mít spolehlivou dvojku nebo trojku, která se ale stará o dobré klima v mužstvu.
„Souvisí to s tím. Musím vypnout, srovnat si osobní život. Chci abychom byli všichni pohromadě. Děti mi vyrostly, ani nevím jak. Vím, že bych se rychle oklepal, pomáhal dobré náladě, chytal dobře, ale jen bych v sobě kumuloval tlak.“

A kdyby řekli: Budeš jednička. To byste jel?
„Jako jednička bych jel. Ale takhle je pro mě lepší, když si odpočinu na další sezonu. Nechal jsem si raději v Rusku výstroj a výzbroj, abych nepodlehl a trenérům nekývnul.“

Vlastní alibi?
„Nejsem zastáncem odmítání, nikdy jsem to nedělal, na olympiádu jsem přijel, i když mi bylo jasné, že budu trojka.“

V čem bylo Rusko obohacující?
„V poznání. Třeba, že Češi hokejem žijí. Zajímá nás všechno okolo, trápíme se nad špatnými výsledky. Oni ne, berou to jako fabriku, to mi vadí. Ty se trápíš, ničí tě neúspěchy, oni to zapijí a dál se nestarají. Ta země má obrovský hokejový potenciál a nevyužívá ho. Pro ně je asi škoda, že takoví lidé jako Viktor Tichonov už nemají svoji moc.“

Tichonov vás dva roky trénoval v CSKA Moskva. Jak jste ho poznal?
„Jsem šťastný, že jsem pod ním hrál. Považuji to za lekci z psychologie. První rok jsme bojovali, druhý rok jsem ho už viděl jako takovýho skvělýho dědu, co hokeji rozumí jako nikdo druhý.“

Byl to hokejový diktátor a vy mluvíte o dědovi…
„Chtěl z hráčů vždycky vymačkat maximum. Byl pořád diktátorem, ale musel se přizpůsobit. Už neměl své prostředky, podmínky se pro něj změnily. Dřív mu chodili pod ruku nejlepší hokejisté, jen si vybíral. Teď pracoval s hráči, na které klub měl.“

Stejně jako vy i Jan Hejda odešel z Chimiku. Říkal, že tam panovala anarchie, a to byl jeden z důvodů k odchodu. Jaké máte pocit vy?
„Honza měl pravdu, v mužstvu to neklapalo. Nechci ale rozpoutat válku přes noviny.“

Nerozuměli jste si prý s trenérem Milošem Říhou.
„Jsem z toho zklamaný. Nebýt asistenta Honzy Zachrly, byla moje komunikace s trenéry nulová. Ten mi pomáhal, pomáhal udržet celý tým.“

Jak je možné, že se Češi nedohodnou?
„S Honzou Hejdou, Alešem Píšou nebo Honzou Zachrlou jsme byli v klidu. Ale dál už o tom fakt nechci mluvit.“

Nešel jste do Pardubic. Je důvodem trenér Říha?
„Rozhodli se prodloužit smlouvu s Jankem Lašákem. Proto tam nejsem.“

Máte sečtené vychytané nuly v ruské superlize?
„Třicet ve čtyřech sezonách. Přesně. Šest, sedm, dvanáct a pět. Ani jeden rok jsem nevyhořel, měl jsem stabilní výkonnost.“

Mohou se diváci pořád těšit na vaše klaunská vystoupení? Budete jezdit na rolbě, jako jste to dělával v Plzni?
„Když budou nuly, bude i show. Jako v Plzni. Tam jsem lezl na rolbu. Na to vzpomínám strašně rád. Krásný roky, bomba, skvělí diváci, parta. Tam jsem začal s velkým hokejem.“

Návrat domů bude vykoupen platovým propadem. Můžete rozdíl nějak přiblížit?
„Je to asi tak, že sezona v Rusku se rovná třem sezonám v Česku. Ale chtěl jsem domů.“

Autor: (mich)
Foto Aha!: Denisa HAMERNÍKOVÁ, ČTK, IT