Bosenský útočník fotbalových Teplic: Džeko rozparovač!

Pro aktuální číslo magazínu Hattrick o sobě řekl: „Jednou bych si chtěl zahrát španělskou ligu.“

V bývalé Jugoslávii jste neměl právě šťastné dětství. Dá se vůbec zapomenout na válku?
„Čtyři roky jsme strávili v krytu, jen málokdy jsme se dostali ven. A na ulici jsme museli pořád dávat pozor. Kolem Sarajeva jsou hory, na nich bylo plno ostřelovačů. Umřelo hodně lidí. Když válka skončila, ještě dlouho jsem měl noční můry, v noci jsem se bál. Teď už se nebojím, ale asi jen tak nezapomenu.“

Vaše matka byla zraněna...
„Sice ji trefili do hlavy, ale naštěstí to nebylo nic vážného. Jen škrábnutí.“ (oddechne si)

V české ateistické a křesťanské společnosti jako muslim potíže nemáte?
„Nemám. Nejsem ortodoxní. Ramadán sice slavím, ale půst a vstávání brzy ráno nedodržuju. To dělají starší lidi, kteří mají víc času. Jen si musím dávat pozor, když nám servírují vepřové. Pak musím jíst něco jiného.“

Váhal jste nad nabídkou z Čech, když přišla jen z druholigového Ústí nad Labem?
„Určitě jsem chtěl pryč z Bosny, ze Željezničaru Sarajevo. S rodiči jsem se hned domluvil, že odejdu. Věděl jsem, že je lepší hrát druhou ligu v Česku než první v Bosně.,“

Co jste o českém fotbale věděl?
„Znal jsem Spartu a Slavii, o Česku jsem slyšel jen to, že tady je o hodně větší zima než v Bosně. To se ale moc nepotvrdilo (směje se).“

Takže nelitujete?
„Ne. Od začátku jsem si věřil. Cizinec musí být dvakrát lepší než místní hráč, to je normální. V Teplicích jsem spokojený, daly mi hodně. Až tady se ze mě stal někdo.“

Ale co když vás Teplice neudrží? Třeba nizozemské nabídky za vaše služby už se prý pohybují kolem sta milionů korun. Můžete myslet výš...
„Jednou bych si chtěl zahrát ve velkém evropském klubu, třeba ve španělské Primera División. Ale zatím jsem tady a to je pro mě důležité.“