PETR SÝKORA - Jak do New Yorku stěhoval Kajínka

O drtivou většinu hokejistů v NHL se pokoušejí mdloby, když slyší slovo trejd. Zpravidla neradi mění kluby, děsí je stěhování a miliony povinnosti s ním spojené. Český útočník PETR SÝKORA (29) je výjimkou. Když mu 8. ledna v Anaheimu na ranním tréninku řekli, že jej posílají do New York Rangers, od radosti vyskočil skoro do stropu! „Protože jestli jsem někam chtěl, tak sem,“ vysvětluje už v kabině Rangers.

Petře, jak se hráč dozví, že ho klub předává jinému?
„Jak kdo. V mém případě se to táhlo už asi měsíc. Věděl jsem, že zájem mají asi čtyři mančafty a jeden z nich je New York. Řekl jsem agentovi zpříma, že jedinej tým, kam chci jít, jsou Rangers.“

Z jakého důvodu? Kvůli početné české družině? Nebo kvůli městu, které znáte?
„Hodně kvůli klukům, týmu se dařilo, město je perfektní. Ideální kombinace! Měl jsem v té době potíže s tříslem, ale uspíšil jsem návrat na led. Chtěl jsem se jim ukázat, aby si mě vzali.“

Když už se rozhoupali, jak to bylo? Zkuste to popsat.
„Táhlo se to, ale jeden den jsme hráli v Minnesotě a trenér mě stáhnul z ledu s tím, že jeden mančaft si nepřeje, abych hrál. Bylo jasný, že je hotovo. Ještě jsem letěl do Anaheimu a tam mi druhý den ráno na tréninku řekli, že mě prodali. A že je to New York.“

Jaké byly ty další možnosti, kde jste mohl skončit?
„Nezlobte se, ale to se neříká. Kvůli mému agentovi, kvůli manažerům těch klubů, kvůli sobě. Nehodí se to.“

Tak jinak: naháněla vám některá z nich hrůzu?
„Nebál jsem se ničeho, ale samozřejmě jsou města, kam se vám chce víc, a kam míň. Pro mě byl New York jasně nejvýš. Hrál jsem sedm let v Jersey, znám to tady, znám spoustu lidí. A chtěl jsem zpátky na východ, protože tam na druhý straně je život kvůli velkýmu cestování daleko daleko těžší. Nepředstavitelně těžší!“

Máte vůbec možnost říct svému agentovi: Neexistuje, tam nepůjdu?
„Nejsem v pozici, abych si to mohl dovolit. Jasně, někam by se mi moc nechtělo. Ale když se vám tak nedaří, jako mně, když vás trenér nestaví, nemá k vám dobrý vztah, jste rád, že můžete jít. V té chvíli mi to bylo vlastně skoro jedno. Jen jsem doufal, že to bude New York. A dočkal jsem se.“

Co všechno musí hokejista zařídit?
„Tak já jsem si zabalil kartáček, čtyři hokejky, jednu tašku a letěl do New Yorku. O zbytek se postarala manželka.“

Kolik jí stěhování zabralo času?
„Tři týdny stěhovala, malovala, uklízela, balila, auta posílala… Spadlo to na ni celé. Vůbec si nedovedu představit, co bych si bez ní počal! Jak to dělají kluci, co jsou sami?! Musejí si na to asi najmout firmu, jinak nevím…“

Kolik musela vaše paní stěhovat aut?
„Už to je v klidu, už jen dvě. Svoje a mého Kajínka.“

Kajínka?!
„Můj Porsche Cayenne. Říkám mu Kajínek.“ (hurónský smích)

Vy jste dal pryč všechny svoje sporťáky?
„Slíbil jsem to přece, ne? Už žádný bláznění.“

Nechybí vám zvuk stovek koní pod kapotou ferrari nebo corvetty?
„Manželka má nové BMW 5, takže když se mi zasteskne, půjčím si jejího našlápnutého bavoráka. Ale jinak se tady po New Yorku přepravuju nejradši Kajínkem. Naložím do něj kluky, dáme ranní kafíčko, Džegr si přečte noviny a jede se na trénink.“

Vy prý děláte taxikáře ze všech nejčastěji…
„Momentálně asi jo. Říkají, že jsem nejrychlejší...“

Bojí se s vámi někdy?
„To ne. Vozím cenný zboží, musím s nima opatrně...“

Řídí někdy i Jágr, nebo se tomu vyhýbá?
„Taky někdy. Točíme se všichni.“

Ještě zpět ke stěhování: Co vaši pejsci? Jak se jim žije na Manhattanu?
„Nemám je tady. Rozhodl jsem se je poslat domů. Takže se o ně stará táta. Bylo to strašně těžké, ale asi správné rozhodnutí.“

Proč jste si pak vybral bydlení v rušném centru a nenastěhoval se za město? I se psy, samozřejmě.
„Po sedmi letech v Jersey jsem věděl, jak je to v Manhattanu skvělý. Tak jsme se s manželkou rozhodli, že si to ty čtyři měsíce užijeme přímo v centru dění. Ale pokud bych měl zůstat i dál, jednoznačně jdu bydlet pryč. Abych měl pro bafánky baráček a výběh.“

Jste pověstný svou láskou k nim. Asi vám je hodně smutno, že?
„To tedy! Vozím jejich fotky v peněžence, v autě, všude... (něžně) Už se na ně s manželkou strašně těšíme. V létě jim všechno vynahradíme.“

Manželku máte u sebe po celý rok? Když jste se ženil, říkal jste, že bude muset ještě studovat a moc se neuvidíte…
„Je pořád se mnou a domů lítá jen na zkoušky. Zrovna teď je tam. Dokončuje si školu a doufám, že se jí to letos i podaří, abychom mohli být už jen spolu.“

Co dělá za školu?
(dlouhé mlčení) „Ehmmmmm.“

Nezajímáte se o to? Nebo jen nechcete říct?
„Prostě jí nechci dělat problémy. Víte, jak to v Čechách chodí. Je to její soukromí, nemusí z novin všichni vědět, kam chodí studovat.“

Po prvním roce v Kalifornii jste nadšeně vyhlašoval, že byste tam rád prožil život. Platí to i dnes?
„No, baráček v Palm Springs pořád mám. Před třemi roky jsme si ho pořídil a to je můj domov. V Anaheimu jsme bydleli v nájmu a ten jsme samozřejmě pustili.“

Takže po skončení kariéry se odstěhujete zpět na západ?
„To je ještě daleko, ale mně i manželce se tam strašně líbí a myslím, že tam budeme bydlet vždycky aspoň přes zimu. Je tam nádherně.“

PETR SÝKORA

Narozen: 9. listopadu 1976
Výška/váha: 181 cm/86 kg
Povolání: Hokejista
Klub: New York Rangers
Roční plat: 3 116 000 USD (cca 75 mil. Kč)
Celkový výdělek: 17 767 000 USD (426,5 mil. Kč)
Stav: ženatý, manželka Renata
Kariéra: Plzeň (1992–94), Cleveland/IHL (1994), Detroit/IHL (1994–95), Albany/AHL (1995–97), New Jersey (1995–2002), Anaheim (2002–06), Magnitogorsk (2004–05), New York Rangers (2006–)
Úspěchy: Vítěz Stanley Cupu 2000, finalista Stanley Cupu 2001 a 2003, mistr světa 1999 a 2005.
Záliby: Psi (dobrmani Mates a Bibi), rychlá auta a rychlá jízda, rybolov, steaky, sushi, golf, móda.