Pavel Fořt: Zlatý český nadávky!

Ve francouzském Toulouse si fotbalista PAVEL FOŘT (23) připadá jako v pohádce. „Lidi jsou tu přátelští, máme skvělé bydlení. I klubu se daří a všichni jsou tu z toho v euforii,“ pochvaluje si exslávistický útočník. „Jen kdybych trochu víc hrál,“ posteskne si přesto. Od lednového přestupu nasbíral ve francouzské lize pouhých 170 minut.

Proč jste to zatím ještě nezlomil?
„Ani jsem nečekal, že budu hned hrát v základu. Měl jsem kondiční manko, vždyť jsem neabsolvoval žádnou zimní přípravu. Navíc hrajeme na jednoho útočníka a jelikož se nám daří, není důvod to měnit.“

Klubu se ale daří, jste druzí. Že byste se v Toulouse dočkal Ligy mistrů, o které jste ve Slavii jen snil?
„To by bylo příjemný! Minulý rok se zachraňovali a teď se hraje o Ligu mistrů, ale trenér se tu euforii snaží krotit.“

Jak se zatím perete s náročnou francouzštinou?
„Není to žádná sláva. Chodím poctivě s manželkou do školy, jí to jde teda líp. Každý týden je to lepší a lepší. Ale perfektní to bude až tak za tři čtvrtě roku.“ (smích)

V Čechách obvykle hráči nejdřív naučí cizince nadávky. Jak to chodí ve Francii?
„Já spíš tady učím francouzský kluky naše nadávky. Líbí se jim, jak tady nadávám na tréninku. Těch francouzských znám jen pár, ale jsou takový divný. Zlatý český nadávky!“ (smích)

Prý vám klub zakázal prohánět se na vaší motorce?
„Ano, tady se to nesmí. Ale ono se to nelíbí ani manželce. Pořád říká, abych nebláznil. Takže se možná na ní projedu, teprve až skončím s fotbalem…“

Máte přezdívku Ford, ale paradoxně jste dlouho neměl řidičák. Už jste si ho udělal?
„Jsme s klubem domluvený, že si papíry udělám v létě v Čechách během dovolený. Tady bych to asi nezvládl.“

Jak teda po Toulouse jezdíte?
„Auto máme, tak řídí manželka. Navíc bydlím kousek od stadionu.“

Jaké jste si pořídili bydlení?
„Sehnali jsme apartmá v uzavřené rezidenci, kde máme i bazén. Jen manželka by chtěla větší zahradu, tak se budeme asi časem stěhovat.“

Jak vás tak poslouchám, život v Toulouse je jedna velká pohádka…
„To samozřejmě není, ale lidi jsou tu přátelský. Všichni se o nás starají.“

Přišel jste na chuť francouzskému vínu?
„Už jsem tady něco ochutnal, ale mně se zdá, že je tady mají nějak moc silný. Já radši to plzeňský...“ (smích)

A co francouzská strava?
„Mušle a mořský plody mám rád, ale dělají tu i dobrý masa. Člověk tady možná trochu nakyne. Na všechno se tady ovšem moc dlouho čeká. A taky mě deprimuje, jak tu všichni dlouho jedí.“