Kouzlo Franze

Nový plzeňský trenér František Straka nevydržel chvíli na lavičce, neustále korzoval měrem k hřišti a křičel na své svěřence taktické pokyny.

18. dubna 2006 • 02:00

PLZEŇ – Trenérské schopnosti i kouzlo osobnosti Františka Straky měl prověřit na úvod záchranné mise u plzeňských fotbalistů hned nejtěžší soupeř. V dohrávce 25. kola přivítala Plzeň adepta na titul.

Funguje to! František Straka vyhecoval plzeňské fotbalisty k remíze s lídrem tabulky

Trenérské schopnosti i kouzlo osobnosti Františka Straky měl prověřit na úvod záchranné mise u plzeňských fotbalistů hned nejtěžší soupeř. V dohrávce 25. kola přivítala Plzeň adepta na titul – Liberec a dokázala s ním remizovat 1:1.

Plzeňští letos ještě nevyhráli, pohybují se nebezpečně na hraně sestupového pásma. „Nebude to lehké. Na úvod Liberec, je to oříšek,“ zmínil po nástupu do funkce Straka.
Hned se ale snažil hráče získat na svou stranu. Objednal tatarák, běhal s nimi v tréninku i si s nimi dal bago. „Hráči musí mít pocit, že jste s nimi v týmu, že jste jedním z nich,“ nastínil svoji filozofii.
Trenér dramatických gest a proslulý motivátor si na premiéru vzal nový černý oblek, střižený natěsno. V lize není většího elegána. „Hráči musí vědět, že je pro mě fotbalový zápas svátek,“ vysvětlil Straka.
Jeho návrat na ligovou střídačku přitáhl pozornost fanoušků. Návštěva 4 715 diváků je v Plzni třetí nejvyšší v letošní sezoně!
Jak probíhala jeho show? Vystoupal po schůdcích ze šaten jako rocková megastar, a hned ho přivítal ohlušující potlesk. Straka zapumpoval rukou, zakřičel a pak zamával tribunám. Ve svém vymezeném prostoru 10 x 10 metrů před lavičkou si nejprve našel místo v pravém rohu pod plastovou stříškou. Realizační tým i s náhradníky seděl, ale temperamentní Franz nervózně pobíhal, co chvíli se vyřítil k lajně, musel ovšem přeběhnout široký antukový pás atletické dráhy. „Nevydržím sedět. Nikdy nebudu jako píchlá duše, hráči potřebují cítit podporu,“ říká vždycky a v tom duchu i koučoval.
Také převedl svoji »lambadu«, když se pohupoval v kolenou a divoce gestikuloval při rozehrávání rohů či standardek. Pak se domácí ujali vedení z penalty a diváci ve Štruncových sadech měli pocit, že tenhle obraz už kdysi viděli. Tomáš Rada se rozbíhal k pokutovému kopu, Straka se chytil s ostatními na lavičce za ramena. Jako hokejisté v Naganu… „Sázím na soudržnost, na týmového ducha,“ zdůvodnil. Po přestávce hnal své svěřence neúnavně do boje, Pospěch sice vyrovnal, ale domácí byli jasně lepší. „Jsem na ně hrdý, dřeli až do konce,“ pověděl ještě po utkání.
Plzeň remízou udělala první, byť nesmělý krůček k záchraně. Fotbalisté ukázali, že se pod Strakou umí vyhecovat. A svůj tradiční povinný bodový krůček k titulu udělal i Liberec.