Zesnulý režisér Miloš Forman (†86): Sestry Brejchovy, jeho dvě osudové ženy! Jak je dohnal k nenávisti
Jednu si vzal za ženu, ale nikdy jí nenabídl roli. Druhou obsadil do filmu Lásky jedné plavovlásky, který byl posléze nominovaný na Oscara. Miloši Formanovi (†86) se tak povedlo rozkmotřit sestry Janu (78) a Hanu (71) Brejchovy na život a na smrt.
Když tehdy šestnáctiletá Jana točila film Vlčí jáma, dostal se jí do rukou Milošův scénář k filmu Štěňata. Líbil se jí, a tak šla do hotelu Palace na konkurz. Seděl tam i Forman. „Nic mi to jméno neříkalo. Netušila jsem vůbec, o koho jde,“ svěřila se před časem deníku Aha! Brejchová s tím, že nejstupidnější otázky jí tehdy pokládal právě on. Vyptával se jí třeba na to, s kým právě chodí. „Já mu řekla, co je mu, proboha, do toho! Co si to dovoluje a jakým právem mi tyká,“ vzpomínala herečka.
Blbečku, s tebou nikdy!
Tu roli tehdy dostala a začalo se točit. A jednoho dne se jí Miloš zeptal, zda by nešla na rande. „Myslela jsem si – to zrovna, blbečku, s tebou nikdy! Ale on řekl – tak v pět ve Slavii!“ Jana tam tehdy nešla. „Druhý den mne po natáčení chytil za ruku a řekl: Vzal jsem si motorku a pojedeš se mnou rovnou odsud do Splavů, kde mám bráchu...“ Brejchová tentokrát rande už neodmítla, a tak začala jejich velká, i když krátká láska. Rodiče ale nechtěli Miloše doma ani vidět! Nezdárnou dceru navíc kvůli němu vyhodili z domu a ona skončila v podnájmu.
Podváděl ji s baletkou
Tam ale Miloš také nesměl. Majitelé bytu si návštěvy nepřáli, a tak budoucí držitel dvou Oscarů lezl za láskou oknem. „Večer jsem ho tam pašovala dveřmi, když paní domácí usnula. Ráno ale Miloš už musel vyskakovat z okna, bytná byla ranní ptáče.“ Skákání z okna se Formanovi brzy začalo zajídat, požádal tedy Janu o ruku a v roce 1958 se vzali. Vztah legalizovali a zařídili si společný podnájem. Forman trávil hodně času v divadle a jednou podlehl v Laterně magice baletce. „Řekl mi, že mám být ale klidná. Ona je prý jen zamilovanost, kdežto já láska na celý život. Že ho ta baletka brzy přejde, protože je to jako choroba, ze které se vyléčí.“ Zamilovaná Jana mu uvěřila. Když potom ale Forman odjížděl s Laternou magikou na zájezd do Anglie, nastal konec. Jela tam také ona baletka a Janu to štvalo. „Šla jsem se s Milošem rozloučit na nádraží, dala jsem mu pusu, otevřela oči a vidím, jak se mi dívá přes rameno. Otočím se a za mnou stála ona! Byl konec.“
Zrodila se hvězda
Rok 1962 se pro Janu stal osudovým. Rozvedla se a vzápětí se z trucu vdala za německého herce Ulricha Theina (†64). Ve vysokém stupni těhotenství porodila mrtvé dítě a po roce bylo manželství rozvedeno. V té době se začal rodit scénář k filmu Lásky jedné plavovlásky. Podle Janiných přátel se Miloš dopustil neodpustitelného hříchu, když hlavní roli nabídl její mladší sestře Haně, která ho bezmezně obdivovala a byla prý do něho zamilovaná. Haně bylo v době natáčení teprve osmnáct. Romantická tragikomedie ze života, která slavila obrovský úspěch nejen doma, ale i ve světě, udělala z další dcery rodiny Brejchových, která neměla o herectví ani páru, rázem hvězdu. Film byl nominován na Oscara a Hana doprovázela Formana na všech festivalech. V Benátkách se dokonce umístila na třetím místě v kategorii za nejlepší ženský herecký výkon, čímž přeskočila i jednu z největších světových filmových hvězd, italskou hereckou legendu Claudii Cardinale (80). To nemohla Jana přežít...
Andulu bych jí nedal...
„Jakmile jsem se rozhodl natočit Lásky, hned jsem věděl, že chci Hanu. Jana byla skvělá a krásná herečka, nikoliv ale pro typ postavy Anduly. Ta potřebovala jednoduchou a ne tak pěknou Hanu,“ prohlásil později režisér. „Můj rozvod s Janou v tom nehrál žádnou roli. Stejně bych jí Andulu nedal!“ dodal. Sestry »Brejšky« už k sobě ale cestu nenašly... Usmíří se aspoň po režisérově smrti?
Lásky jedné plavovlásky
Patří ke zlatému fondu české kinematografie. Film byl natočen v roce 1965 a měl velký úspěch i v zahraničí. Hlavní hvězdou této éry byla krásná Jana, které v tomhle případě vyfoukla slávu nesmělá Hana. Ta se dokonce svěřila, že film byl natočen podle jejích příběhů. „Samozřejmě, ten film je v podstatě o mně. Když se začal točit, bylo mi necelých osmnáct. Vždycky když jsem měla nějaké trápení, svěřovala jsem se Milošovi, který byl manželem mé sestry Jany. Byl to vlastně takový můj zpovědník, kamarád a důvěrník, kterým je v podstatě dodnes. Nechal mě vyplakat a po mém odchodu si všechno zapisoval. Tak postupně vznikal i scénář k Láskám,“ vzpomíná Hana Brejchová.
HOŘKÉ KONCE
Obě sestry dopadly špatně. Janu sklátila těžká nemoc v podobě nedostatečného dokrvování mozku a odumírání bílé hmoty mozkové. Zkolabovala a už pátým rokem je odkázána na pomoc druhých. Jejím domovem se stala léčebna dlouhodobě nemocných v pražském Motole. Hana se několikrát neúspěšně vdala, před lety jí vyhořel byt a dnes je odkázána na život v domě s pečovatelskou službou v Buštěhradě. S Janou byl Forman v kontaktu do jejího kolapsu, potom už herečka komunikovat nemohla. S Hanou byl ve spojení ještě před rokem, pak mu v něm ale nedovolovalo pokračovat jeho zhoršující se zdraví.
Rodina už ho pochovala!Proč tak rychle?
To je ale rychlost! V USA už proběhlo poslední rozloučení s oscarovým režisérem Milošem Formanem. Rodina ho pohřbila dva dny po jeho páteční smrti. „V neděli 15. 4. proběhlo rozloučení s Milošem, dle jeho přání v úzkém kruhu nejbližších na našem místním hřbitově ve Warrenu,“ napsala včera na sociální síti vdova Martina Formanová (52). Proč tak rodina spěchala? Nabízí se vysvětlení – Formanovým biologickým otcem byl architekt Otto Kohn (†77), který byl židovského původu. Podle židovského zákona má být pohřeb nejlépe ještě ten den, kdy dojde k úmrtí – nebo v nejbližších dnech poté.
Nedokouřil doutník
Formanová také na sociální síti zveřejnila snímek, na kterém je na režisérově křesle na ranči v Connecticutu položena jeho fotografie a nedokouřený doutník. Je to pravděpodobně jeho poslední, který nestihl vykouřit...
Rodná Čáslav se loučí:
Sbohem, Miloši!
Smutný pugét růží a pár zapálených svíček. Tak to v pondělí vypadalo před rodným domem zesnulého Miloše Formana v Čáslavi. Nejen rodáci mu sem spontánně přicházejí vzdát hold.
Podobně pietní atmosféra vládne i v nedalekém kině, které nese režisérovo jméno. Stránky z kondolenční knihy už jsou z jedné třetiny popsané. „Chodí sem hodně těch, kteří ho měli rádi. Nejen odtud, ale i z hodně vzdálených končin. Podívejte, tady se mu podepsali lidé až z Ostravy,“ ukazuje jedna z uvaděček na emotivní odstavec v knize. „Každou chvilku mu sem někdo nosí květiny nebo zapaluje svíčku. Když ji nemá zrovna po kapsách, věnujeme mu svou,“ dodává. Město Čáslav si svého nejslavnějšího rodáka oficiálně připomene tento pátek vzpomínkovým večerem.
Slzy jedné plavovlásky: Brejchová se po Formanově smrti zhroutila!