Čeští vědci zkoumali Ferdu Mravence: Co všechno o něm nevíte?

Mravenci žijí podobně jako včely. Společenství tvoří matka-královna a její dcery-dělnice. Zatímco královna je dlouhověká, žít může podle druhu až 30 roků, dělnice se neustále líhnou a po pár měsících, zpravidla do dvou až tří let, umírají. A jak je to s chlapy? Samci, ale i budoucí královny, se v hnízdě líhnou jen jednou ročně a v mraveništi se zdrží maximálně pár týdnů, aby odletěli za účelem páření.

Oplodněné mladé královny zakládají nová hnízda, samci po páření hynou. „To znamená, že každý běžný neokřídlený mravenec v hnízdě je dcera královny, tedy samička. Ferda mravenec byl tak samička-dělnice,“ říká Pavel Bezděčka z Metodického centra pro myrmekologii Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Podle autora postavičky Ondřeje Sekory (†67) byl Ferda černým mravencem, který bydlel v mraveništi – jehličnaté kupě. „V něm však žijí jen dvoubarevní mravenci z rodu Formica – červenočerní. Snad tu absenci červené barvy dorovnal Sekora červeným šátkem s černými puntíky,“ usmívá se Pavel Bezděčka.

A co ostatní postavy?

Beruška
Beruška je jméno pro vodní ploštici. Beruška z Ferdy Mravence je ve skutečnosti slunéčko sedmitečné. Mravenec a slunéčko by spolu zcela jistě nevycházeli, protože jak slunéčka, tak mravenci jsou většinou draví.

Včelka Mája a trubec Vilík
Včelka Mája by musela být královna, aby se měla s Vilíkem ráda a zplodila potomstvo. V pohádce zřejmě jde o dělnici. Ty o trubce pečují a krmí je od jejich vylíhnutí do konce snůšky královny. Pak dělnice trubce z úlu vyženou.

Hlemýžď Ej
Vztah hlemýždě a mravenců by zřejmě skončil tím, že by hlemýžď byl mravenci usmrcen.

Brouk Pytlík
„Jde o smyšlený broučí druh. S největší pravděpodobností by jej mravenci sežrali,“ říká Ondřej Konvička z Entomologického ústavu Biologického centra AV v Českých Budějovicích s tím, že existují i takzvaní myrmekofilní brouci. Některé si mravenci hýčkají, protože produkují sekrety, které jsou ně neodolatelné.

Ferda se narodil 1. ledna 1933

*Postava Ferdy Mravence se poprvé objevila 1. ledna 1933 na stránkách Lidových novin v kresleném seriálu Příhody Ferdy Mravence.

*Následovaly další díly: Ferda Mravenec a syn, Ferda Mravenec v cizích službách a za mnichovské krize také Ferda bude vojákem, Ferda kope zákopy či Ferda klame nepřítele...

*„Druh, který měl Sekora na mysli, se s jistotou určit nedá. Myslím, že je to poplatné době vzniku Ferdy mravence. Sekora byl amatérský entomolog a zajímal se o brouky, mravencům se nevěnoval. Takže mu představa mravenčího dělníka, případně vojáka, vyhovovala,“ říká Bezděčka.

Ondřej Sekora
Byl český spisovatel, novinář (Práce, Dikobraz, Albatros, Mateřídouška, Ohníček), kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog. Byl zakladatelem prvních českých ragbyových klubů u nás, sportovním trenérem a rozhodčí.