Tajemství slavných večerníčků: Komunistům vadil Pat a Mat! A Krkovička volal Husákovi!
Prázdniny končí a už zítra děti opět usednou do školních lavic. Aby si ten poslední volný den ještě zpříjemnily, věnovali jsme poslední letní speciál jim, resp. nejznámějším českým večerníčkům. Určitě se na zajímavosti a trable, které provázely natáčení, rádi podívají i dospělí.
Jaké máme nejraději?
Česká televize před nedávnem uspořádala velkou diváckou anketu o nejoblíbenější večerníček. A takhle to dopadlo.
1. Krkonošská pohádka
2. O krtkovi
3. Bob a Bobek
4. Pat a Mat
5. Maxipes Fík
6. Jája a Pája
7. Příběhy včelích medvídků
8. Pohádky z mechu a kapradí
9. Mach a Šebestová
10. Rákosníček a jeho rybník
Krkonošské pohádky (1974)
Peterka se dusil!
• Kvůli vytíženosti herců v divadlech se všechny epizody natáčely pozdě v noci a končilo se až nad ránem. Zatímco František Peterka, který dojížděl z Liberce, si stačil obvykle koupit jen několik rohlíků a sekanou, Ilja Prachař si nosíval jídlo v kastrůlku přímo z domova.
• František Peterka byl zapřisáhlý nekuřák, ovšem tady ho režisérka téměř v každém záběru nutila, aby bafal z dýmky. Občas se tak musela udělat pauza, aby si mohl Krakonoš pořádně odkašlat a neudusil se.
• Loutku sojky vodila Jana Prachařová, manželka Ilji Prachaře.
• Při natáčení docházelo ke komické situaci. Na chodbách studia se potkávali Krakonoš s Edvardem Benešem, kterého hrál Jiří Pleskot. Ve stejnou dobu se totiž ve vedlejším ateliéru natáčelo drama Vítězný lid.
• Prvních sedm dílů bylo natočeno v roce 1974, pro obrovský ohlas diváků, bylo dalších šest pořízeno v roce 1980 a posledních sedm v roce 1984.
• Ani tomuto pohádkovému příběhu se nevyhnula smrt. Bohouš Záhorský, který večerníčkem provázel, zemřel uprostřed natáčení. Narychlo ho pak musel nahradit Martin Růžek.
• Režisérka Věra Jordánová po celou dobu natáčení měla v rukou stopky. Každý díl totiž musel mít přesně deset minut, ani o vteřinu více.
Mach a Šebestová (1982)
Hrzán přišel o skvělý kšeft…
• Při přípravách se uvažovalo o tom, že by večerníček namluvil Jiří Hrzán, který daboval například pohádku Říkání o víle Amálce. Jeho nečekaná smrt ale přiměla produkci hledat někoho jiného. Volba nakonec padla na Petra Nárožného, a jak se ukázalo, byla to šťastná volba.
• Večerníček se dočkal německé i anglické verze.
• Mach a Šebestová nemají křestní jména a to z toho důvodu, že podle autorů si prý děti ve školách stejně říkaly jen příjmením.
• Po původních třinácti dílech se seriál dočkal ještě dalších dvou televizních řad a také celovečerní podobu od Václava Vorlíčka. Film v kinech navštívilo 238 718 diváků, čímž celkový výdělek činil téměř 17 milionů korun.
Rákosníček a jeho rybník (1975)
Bohdalové hrozilo, že už do smrti nevydá hlásku!
• Herečka Jiřina Bohdalová, která pohádku namlouvala, si neustálým chroptěním zničila hlasivky. Lékaři ji varovali, že pokud s tím okamžitě neskončí, může se stát, že by o hlas mohla úplně přijít. Nedala si však říct a riskovala dál. Své dceři Simoně Stašové však pohádky pro jistotu raději četla obyčejným hlasem.
• Natočeny byly tři řady, v roce 1975 třináct dílů, v roce 1983 šestadvacet, stejně tak jako v roce 1987.
• Jméno kreslené zelené postavičky s kulatým obličejem a trčícími vlásky inspirovalo filmaře pro natáčení Vesničko má, středisková. Když hledali vhodné příjmení k momentálně zaostalému závozníkovi Otíkovi, vzniklo příjmení Rákosník.
Krtkova dobrodružství (1957)
Mučil své dcery, aby plakaly…
• Postava krtečka napadla malíře Zdeňka Milera, když dostal za úkol udělat film o plátěné košilce, ve kterém měla být vyobrazena celá výroba už od vzniku plátna. Nic originálního ale stále nenapadalo, tak se rozhodl, že se půjde projít do lesa. Byl večer. Najednou zakopl o krtinu. Hned utíkal domů vyhledat si, jak takový krtek vlastně vypadá. Byl hodně zklamaný, protože mu připomínal malou černá myš. Myšlenky se však nevzdal a upravil si ho podle svého.
• Pláč, jednoslovná vyjádření a kňouravé zvuky zvířátek jsou dílem Milerových dvou dcer. „Nechal jsem jet záznam a svým milovaným holčičkám jsem strašně nadával. Ony na to nebyly vůbec zvyklé a začaly plakat. Usedavě, nešťastně, opravdově. Do té pohádky to krásně zapadalo,“ přiznal se Miler.
• Krteček je známý po celém světě a to i například v Číně, Tchajwanu nebo Japonsku. Stvořitel této postavy si přišel na miliony korun.
• Plyšová figurka Krtečka se stala symbolem vesmírné mise raketoplánu Endeavour.
O loupežníku Rumcajsovi (1967)
Milovali ho v Emirátech!
• Večerníček vznikal od roku 1967, celkem se natočily tři série, které mají dohromady 39 dílů. Prvních třináct dílů bylo černobílých.
• Původně ho daboval Karel Höger, uprostřed rozdělané práce však zemřel a tak ho vystřídal Eduard Cupák. Ten se zpočátku zdráhal s tím, že po Högerovi je laťka nasazena hodně vysoko. Nakonec nabídku přece jenom přijal, v té době byla tato práce velice slušně honorovaná a jemu se hodila každá koruna. Se svým partnerem totiž zakoupili zříceninu starého mlýnu, který začali předělávat, což stálo nemalé peníze.
• Velkou oblibu měl i za hranicemi. Především v Polsku, Maďarsku, Finsku a pozor i ve Spojených arabských emirátech.
• Tehdejší cenzura řešila, jestli je vhodné, aby loupežníkův klobouk měl zrovna rudou barvu, která symbolizuje Sovětský svaz. Útěchou jim bylo sdělení, že Rumcajs představuje dobro, který bohatým bere a chudým dává.
Bob a Bobek (1979)
Žena, nebo chlap?
• Produkce si dlouho lámalo hlavu nad tím, jestli se ke králíkům v klobouku bude hodit spíše tenký ženský hlásek, nebo naopak mužský. Ve hře tak byla například Aťka Janoušková nebo František Filipovský. Nakonec ale sáhli po Josefu Dvořákovi, který je zaujal v Maxipsu Fíkovi.
• Natáčelo se od roku 1978, postupně v osmi sériích bylo zrealizováno 91 dílů.
• Seriál o králících z klobouku patří k těm nejrozsáhlejším kresleným seriálům, které v produkci nejdříve Československé a později České televize vznikly. Na rozdíl od většiny zahraničních »animáků« se tým po celou dobu příliš nezměnil. Pouze režiséra Václava Bedřicha nahradil při režii závěrečných dílů Miroslav Walter.
Maxipes Fík (1976)
V Rusku ho chtěli zfilmovat!
• Původní představa byla, aby každá postava tedy Fík, Ája či tatínek měli svůj vlastní hlas. To ale nakonec neprošlo. Tehdejší vedení to považovalo za zbytečné utrácení peněz. Jo, už tenkrát se muselo šetřit.
• Večerníček se těšil velké oblibě v Rusku. Tam dokonce uvažovali, že by příběh zfilmovali. Jenže si neporadili s tím, jak »udělat« mluvícího psa, který navíc uvažuje jako člověk…
• V seriálu je několikrát zmíněno, že slavný kreslený bernardýn žije v obci Ahníkov. Tato vesnice skutečně existovala, nacházela se poblíž Kadaně, kde duchovní otec Fíka, Rudolf Čechura působil jako učitel. Obec už ale není, kvůli těžbě uhlí byla srovnána se zemí.
• V Kadani je po Maxipsu Fíku pojmenováno nábřeží a každoročně se tam konají oslavy jeho narozenin.
A je to… (Pat a Mat) (1976)
Komunisté řádili
• V době totality, když už byl seriál hotový, se staly postavičky předmětem kádrování. Červená trička ironizovala Sovětský svaz, žlutá zase Čínskou lidovou republiku. Z vyšších míst přišlo nařízení, že červená mikina musí být bezpodmínečně nahrazena hnědou.
• Svá jména Pat a Mat dostali kutilové až v roce 1989. Původně tak byli pojmenováni kvůli zahraniční distribuci, jejich jména se pak ujala i u nás.
• V Norsku a Iránu je seriál vysílán pod názvem Soused a soused.
Jája a Pája (1986)
Krkovička chtěl večerníček zničit!
• Na pohádce se vystřídali hned tři dabéři, prvních třináct dílů namlouval František Filipovský, po jeho smrti várku devíti dílů odbavil Petr Haničinec. Když náhle onemocněl, posledními čtyřmi díly provázel Václav Postránecký.
• Po odvysílání pátého dílu přišel do televize rozhořčený dopis od pána, který byl řezník a jmenoval se Krkovička. Údajně byl stejnojmenné postavě z večerníčku i podobný. Požadoval, aby se seriál okamžitě přestal vysílat a hrozil žalobou. Když mu televize nevyšla vstříc, poslal dopis dokonce i prezidentu Gustavu Husákovi. I to mu ale nebylo nic platné.
Příběhy včelích medvídků (1984)
Brodský umíral!
• A hele, slušná živnost... Kontrola výtvarných honorářů doložila neoprávněné vyplacení přesahující částku 100 000 korun za večerníček.
• Své hlasy propůjčila hned čtveřice známých českých herců, Josef Dvořák, Pavel Zedníček, Aťka Janoušková a Milena Steinmasslová. Osloven byl i Vlastimil Brodský, jinak vyhlášený hypochondr, který se ale omluvil s tím že už tady dlouho nebude a proto si chce poslední týdny života užívat rodiny a klidu. Jen pro zajímavost, zemřel až o osmnáct let později. A to ještě tím, že svůj život ukončil dobrovolně.
