Nemocnice Na Bulovce má čtyřnohého »doktora« Fanynka léčí láskou, srstí a svým teplem!
„Naše Fanynka!“ Tohle nadšené zvolání zní z pokojů i sesterny na oddělení následné péče II. interny v pražské Nemocnici Na Bulovce. Po chodbě se radostně žene půlroční fenka zlatého retrívra a nakukuje za otevřené dveře. Všichni ji vítají, hladí, mazlí se s ní a přemýšlejí, co dobrého by jí dali. Jenže mlsat nesmí, piškotky jsou jen za odměnu. Fanynka tu není na rozmazlování. Její budoucí úkol, na který se tu připravuje, bude hodně důležitý!
Z Fany bude »terapeutka«. Zatím ale se svou paničkou, psycholožkou Lenkou Procházkovou, trénuje poslušnost. Přesto už má za sebou první »lékařský« úspěch. „Byl tu pacient, který dlouhodobě neopouštěl pokoj. Kvůli Fanynce se umyl, učesal a vyšel z něj,“ vzpomíná Procházková. Fanynka ještě »pracovat« nesmí. Její hlavní úkol v prvním roce života je zvyknout si na nemocnici a pacienty. A to se jí skvěle daří. „Nevadí jí pachy, nebojí se holí, vozíčků ani pacientů s chodítky,“ říká spokojená panička.
Bude pomáhat
Až Fany bude rok a složí canisterapeutickou zkoušku, bude se moci pustit do vážné »práce«. „Pacientům odlehčí od tíhy dlouhodobé hospitalizace. Lidé, za kterými chodí návštěvy málokdy nebo žádné, se s ní pomazlí. Pozitivně na ně působí i příjemné teplo psího těla a kontakt s měkkou srstí,“ objasňuje Procházková. Fanynka by se měla také naučit polohovat. „Pes má o 1,5 až 2 stupně vyšší teplotu než lidské tělo. Když si lehne k pacientovi do postele, samozřejmě s jeho předchozím souhlasem, příjemně ho zahřívá,“ popisuje další možnost terapie psycholožka.
Pacientka Eva Kopecká (66)
Je lepší než prášky
Fany se řítí k posteli a Evě Kopecké (66) radostí vstoupí slzy do očí. „Už jsem tu pět měsíců a mám z toho nervy. Když přijde Fanynka, jsem šťastná. Kdyby chodila každý den, byl by to můj svátek. Nejraději bych s ní i spala,“ říká nadšená pacientka, na kterou doma čeká její vlastní pejsek Betynka. Zatímco si pacientka povídá s psycholožkou, Fany se spokojeně uloží u její postele a jen po očku sleduje dění. „Uklidňuje mě, když ji hladím, funguje to lépe než prášky, které mi paní doktorka napsala,“ dodává Kopecká. Lékaři jí už dovolili s operovanou nohou chodit, a tak plánuje, že by ji Fany mohla na chodbě doprovázet.
Proč právě Fanynka?
„Fanynka je ze třetího vrhu fenky, jejíž mláďata jsou šikovná, milá, mazlivá a vstřícná k lidem. To jsou přesně vlastnosti, které canisterapeutický pes potřebuje,“ řekl Aha! chovatel a cvičitel Jiří Tomášů z obecně prospěšné společnosti Pomocné tlapky, která Fany nemocnici zapůjčila. Podmínkou bylo, že se o ni bude starat a vychovávat ji zaměstnanec nemocnice. S ním bude přes den v práci a po ní s ním půjde domů. „Nepřetržitý pobyt v nemocnici by nebyl vhodný. Pejsek si potřebuje v jiném prostředí odpočinout a nabít baterky, pak lépe dokáže plnit svou roli,“ objasňuje Tomášů.