Policista mi zabil Dominika (†4) a miminko v bříšku!
OPAVA – Je to příběh, který vhání slzy do očí. Na jeho začátku je policista, který se v autě řítil městem rychlostí skoro sto kilometrů v hodině. Na jeho konci mrtvý čtyřletý chlapeček, mrtvé ještě nenarozené miminko a rodina, která už nikdy nebude jako dřív. „Zabil mi na přechodu Dominička, byly mu jen čtyři.
Přecházeli jsme přes silnici, jedno auto nám dalo přednost a druhé nás skoro stovkou srazilo. Dominiček umřel dvě hodiny po nehodě. Já musela na potrat a byla půl roku na vozíku,“ pláče Michaela Šťávová z Opavy při vzpomínce na nehodu, která se stala před čtyřmi lety. Jediná vteřina, nepozornost nebo spíš frajeřina bývalého dopravního policisty Jindřicha Majera (30) ji na přechodu pro chodce v Havlíčkově Brodu připravila o dvě děti...
„Bylo to v pátek. Šli jsme do obchodu jen pro pitomé housky. Malému se nechtělo, on určitě cítil, že se něco semele. Ještě se mě ptal, jestli si může obout riflové botičky,“ vzpomíná na osudný odchod z domova Michaela.
Pak si už jen pamatuje, jak přicházeli k silnici. „Vzbudila jsem se po čtyřech dnech v nemocnici na oddělení ARO. Ptala jsem se: »Co tady dělám, vždyť jsem nebyla objednaná na žádnou operaci?« Sestřička mi řekla, že jsem měla nehodu. Uvědomila jsem si, že to muselo být cestou z prodejny, a začala hledat Dominička,“ říká Michaela.
Odpovědi od sestřičky se nedočkala. „Odběhla zavolat doktora. Nepřišel lékař, ale psycholog. Představil se a řekl mi, že mě srazilo auto. Vykřikla jsem, kde je syn, vždyť tam byl se mnou. Odpověděl mi: »Víte, on byl natolik zraněn, že jsme ho nemohli zachránit.« Měl zlomenou páteř, zranění plic, jater, ledvin, srdce a mozku,“ vypráví Michaela a utírá si z očí slzy.
Na čtyřproudé silnici dal mamince s dítětem na přechodu přednost řidič náklaďáku. „Já jsem prý ukazovala, že nechci, že počkám. A on znova ukázal, přejděte. U soudu plakal a říkal: »Já mám vás i malého na svědomí.«“
V momentě, kdy těhotná Michaela Šťávová s malým synem přecházeli silnici po přechodu pro chodce, se šílenou rychlostí přiřítila modrá Škoda Felicia, a následoval tragický náraz. Michaelu i jejího syna odvezla záchranka během několika minut do nemocnice. Oba šli rovnou na operační sály. „Mě operovali sedm hodin, Dominiček zemřel na vedlejším sále po dvou hodinách. Byl tak zraněný, nemohli ho zachránit,“ pláče maminka.
Michaela měla těžký otřes mozku, několikrát zlomené obě nohy, klíční kost, žebra, levou ruku a palec na pravé ruce.
Když se po čtyřech dnech probudila z umělého spánku, do kterého ji lékaři po operaci uvedli, musela odsouhlasit provedení potratu. „Hrozilo by, že by miminko bylo nemocné,“ říká Michaela, která byla půl roku upoutaná na invalidní vozík. „Bolest přetrpíte, ale dítě vám nikdo nevrátí, s tím se nevyrovnáte,“ dodává.
Dva měsíce v kuse stále jen plakala. „Všechno nám Dominička připomínalo. Manžel nás objednal k psychologovi, tam nám řekli, že jestli se z toho chceme dostat, máme si pořídit v nejbližší době dítě,“ říká Michaela. Měli štěstí, po roce se jim narodila Kačenka. Jenže! Začali je odsuzovat lidé. „Prý oplakávám Dominička a rok po jeho smrti se mi narodí další dítě,“ vzpomíná na hrozné chvíle Michaela.
Bývalý dopravní policista Jindřich Majer způsobil nehodu ve chvíli, kdy mimo službu testoval auto, které si chtěl koupit. Od soudu dostal trest dva a půl roku vězení. „Za dobré chování byl po polovině trestu propuštěný. Nesmí sice ještě dva roky řídit, ale co pak, co když zničí život zase někomu jinému,“ znovu se rozpláče Michaela, která se s manželem kvůli děsivým vzpomínkám přestěhovala z Havlíčkova Brodu do Opavy.
Nedávno se ale na den do Havlíčkova Brodu vrátila. „Strašně dlouhou dobu jsem měla panický strach z přechodů. Nechtěla jsem sama přecházet silnici. Letos na Dušičky jsem si ale dodala odvahu, a šla se na ten přechod po čtyřech letech podívat. A přešla jsem ho. Celá jsem se klepala, šla vedle mě nějaká maminka s kočárkem, zavřela jsem oči a přešla. Musela jsem,“ říká Michaela.
