Tomáš Erlich: Sládci ředí pivo vodou! Nejhorší pivní nešvary...

Některé velké pivovary ho vyrábějí podobně, jako se dělají limonády. Nejdřív uvaří koncentrát a ten se pak ředí vodou. V reklamách se přitom ohánějí tradiční chutí a výrobou...

Jaké jsou nejčastější pivní nešvary, Aha! prozradil Tomáš Erlich, předseda Sdružení přátel piva.

Do piva lijí vodu

● Dříve každý pivovar uvařil pivo na požadovanou stupňovitost.

● Dnes převážně velké pivovary využívají technologii HGB. „To znamená, že se uvaří jedno silné pivo, které se vodou rozředí na desítku, dvanáctku, nebo na co je potřeba. Zjednodušeně řečeno, je to, jako když se z koncentrátu vyrábějí džusy nebo limonáda,“ popisuje Erlich.

● „Navíc většinou pivo není např. desítka, ale má třeba jen 9,9 stupně. Pro pivovar je tato metoda mnohem levnější a jednodušší,“ šokuje Erlich. Původně se tato metoda využívala úplně jinak. Každá várka piva se nepovedla uvařit vždycky úplně stejně. „Zředěním se vylaďovaly drobné nuance ve stupňovitosti. 10,2 či 10,1stupně se vyladilo na deset. Bohužel později se tato technologie začala zneužívat,“ konstatuje Erlich.

Podvodníci hospodští

Nešvarem v některých hospodách spíše nižší kategorie je zaměňování piva. Hospodský na ceduli tvrdí, že čepuje třeba Staropramen, ale ve skutečnosti čepuje levnější Braník.

Co ještě výrobci dělají?

Využívají přídatné látky, které zlepší pěnivost piva. Hlavně u vodou ředěných piv se přidává »tetrahop«, což je látka získaná chemickou cestou z chmele. Nejde však o vyložené šizení. Látka není přímo zakázaná ani povolená.

Přidává se CO2

Aby pivo mělo delší trvanlivost, přidává se do něj oxid uhličitý, který však způsobuje velké přepěnění. To někteří výrobci naopak vydávají za úžasný říz. Za socialismu si člověk otevřel pivo a víceméně ho dokázal vypít na ex. Dnes to nejde, protože je přeplněné bublinkami.

Místo sladu sirup

Kvůli šetření se využívají i náhražky sladu. Zákonem je povoleno využívat je až z jedné třetiny. Poměrně tradiční je mírné nahrazování sladu cukrem, to tady bylo už za socialismu. Dá se díky tomu ušetřit na vícealkoholických pivech. Dnešním problémem je nahrazování sladu kukuřičným nebo jiným sirupem.

Chmel z Číny

Šetří se i na chmelu! Drahý, mimořádně kvalitní český chmel je nahrazován chmelem německým nebo čínským. Běžně se pivo chmelí třikrát. Nejprve na hořkost a nakonec pro aroma.

„Některé pivovary ale trošku českého chmele využívají jen pro poslední chmelení! Pivo se vyrábí buď z granulátu, což jsou sušené chmelové šišky. Pak se ale také používá extrakt, což je pasta, která se získává oxidací z chmele, často jsou tam ale bohužel obsaženy i látky z chmelových listů, což je opět méně kvalitní. To vše se legálně schová na etiketě pod názvem chmelové produkty,“ říká Erlich.

Mapa malých pivovarů v Česku a mnoho dalších zajímavostí již zítra v Nedělním Aha!