Topolánek & Paroubek: Co když se nedohodnou? Ustavní krize!

Ale co to je?

Například odchod do důchodu v 65 letech, výše důchodu podle výše předešlého platu či zmrazení růstu sociálních dávek. Přesto se Paroubek s Topolánkem domluvili, že začnou jednat o koaliční vládě. Když se ale strany zase nedohodnou, může se Česko ocitnout v ústavní krizi. A dál – i bez důvěry poslanců – by pak zemi spravovala Topolánkova vláda...

Jiřího Paroubka včera Václav Klaus přijal dost nečekaně. Den předtím totiž odmítl schůzku s premiérem Mirkem Topolánkem s tím, že jeho jednání o vládě nikam nepokročila. Paroubek prezidentovi přinesl dokument o návrhu programu koaliční vlády ODS, ČSSD a lidovců, která by vládla buď po celé volební období, nebo jen mírně zkrácené. „Všichni si vyzkoušeli, že jiné řešení než to postavené na spolupráci dvou velkých stran není možné,“ řekl Paroubek. „Je to návrh, který znamená určitý posun, ale zdaleka to není to, co bych si představoval jako program své vlády,“ řekl k návrhu ČSSD šéf ODS Mirek Topolánek s tím, že jeho strana připravuje vlastní návrh.

I přes neustálá jednání o nové vládě stále nemáme kabinet, který by měl důvěru Poslanecké sněmovny. A pokud ji nezíská ani ta příští vláda Mirka Topolánka, bude už dalšího premiéra navrhovat šéf Poslanecké sněmovny. Tím je nyní Miloslav Vlček (ČSSD), ten ovšem slíbil, že za podobné situace odstoupí. Musel by se tedy volit předseda nový. A pokud by se na něm strany v parlamentu nedohodly? Česko by se ocitlo v tzv. ústavní krizi! „Prostě by se čekalo, dokud se politici nedohodnou. Volba nového předsedy není nijak časově omezená. A zemi by dál vedla Topolánkova vláda i bez důvěry,“ řekl politolog Miroslav Mareš.

Další možný problém by se ale vyskytl v případě, že by byl sice předseda Sněmovny zvolen, ale doporučil by prezidentovi premiéra, kterého by pak Václav Klaus odmítl jmenovat. „I v tomto případě by dál vládl Topolánek a jeho vláda. Prezident by pak rozpustil Sněmovnu, a do 60 dnů vypsal nové volby,“ vysvětluje Mareš.

Co je v návrhu ČSSD

• Zrušení automatického zvyšování sociálních dávek. Například rodičovský příspěvek vzroste od ledna na 7400 korun, jeho další růst v návaznosti na zvyšující se průměrnou mzdu by ale ČSSD zmrazila.
• Nebude rovná daň, školné na vysokých školách nebo poplatky u lékaře.
• Do důchodu by se chodilo až v 65 letech. Výše důchodu by ale více záležela na tom, kolik člověk vydělával.
• Zeštíhlení veřejné správy. Tím by se mělo výrazně ušetřit.