Setkání s tajemnem: Čekala na vysvobození!
Místa, na kterých došlo k nějaké tragédii, mívají někdy zvláštní energii. Ta může být tak silná, že ji lze cítit na vlastní kůži. Někdy se dokonce dají spatřit nevysvětlitelné úkazy. Přebývá na místě nešťastné události stále duše zemřelého, která nemůže najít klid? O tom přemýšlejí Daniela Kovářová z Klatov s manželem.
Rádi si s manželem vyrazíme do lesa na procházku. Jednou jsme sešli z cesty a našli malou mýtinu, uprostřed stál krásný strom. Šli jsme k němu, zničehonic mnou ale proběhl velký mráz. Už jsem neměla vůbec chuť se ke stromu přiblížit, tak jsme šli domů. Od té doby se mi občas zdál sen, ve kterém se mi zjevovala žena s dlouhými vlasy. Něco mi říkala, ale nerozuměla jsem jí, vlastně jsem ji ani neslyšela.
Svěřila jsem se manželovi. Popsala jsem, že stejný chlad jako ve snech, jsem cítila i na mýtině. Muž si mne dobíral, že je to nějaký duch a navrhl, ať se na mýtinu jdeme znova podívat. Po chvíli hledání jsme místo opět našli. Pár metrů od stromu mi celým tělem opět prošel výrazný mráz, ačkoliv bylo teplo a slunečno.
Překonala jsem strach a udělala ještě pár kroků, a najednou jsem měla silný pocit, že nejsme sami. Viděli jsme, jak se jedna větev stromu v bezvětří zachvěla. Navrhla jsem odejít, husí kůži jsem měla po celém těle a ruce mne chladem až pálily. Muž poté začal pátrat, jestli se v lese něco nestalo.
A skutečně zjistil, že před mnoha lety se tu z nešťastné lásky oběsila mladá dívka, která neměla rodinu. Začala jsem se bát, aby nás nechodila strašit, ačkoliv jsem nebyla vůbec pověrčivá. Muž usoudil, že možná potřebuje najít klid. Vyrobili jsme doma křížek a u stromu ho dali do země jako památník. Pak už jsem se tam nikdy nevrátila a dívka se mi znovu nikdy nezjevila.
