Bianka Koreňová (2) měla zemřít! Zachránila ji unikátní operace v pražském Motole
PRAHA – Smrt, takový osud čekal na malou dvouletou Bianku Koreňovou z Hurbanova na jižním Slovensku. Od narození měla posunuté první dva krční obratle natolik, že utlačovaly míchu. Tím, jak Bianka rostla a tlak na nervová zakončení se zvětšoval, začaly jí ochrnovat ruce, nohy a pokud by nedošlo k operaci, holčička by zemřela.
Ochrnulo by jí i dýchací centrum. Bianka by se udusila. Jenže! Ve světě se takových zákroků u tak malých dětí dělalo jen minimum, u nás žádný, a lékaři s nimi nemají zkušenosti. Neexistují ani implantáty, kterými by se ohrožená část páteře mohla zpevnit. Tým doktorů z pražské motolské nemocnice se však rozhodl Bianku zachránit! „Nevíme, jak zákrok bude probíhat, víme jen, co asi může přijít… Ale »asi« je v chirurgii málo, máme tak připraveny přístroje a nástroje, které zřejmě nebudeme ani potřebovat,“ říkal před zákrokem šéf operačního týmu docent Jan Štulík, primář Spondylochirurgického oddělení Fakultní nemocnice Motol.
9,45 hodin
„Jak se to Biance stalo,nevědí ani lékaři, buď se tak narodila, nebo došlo k poranění během porodu. Rodila jsem těžko a Bianku museli oživovat,“ říkala nervózně maminka jen třicet minut před tím, že její dceru převezly sestřičky na operační sál. „Zjistili jsme to, když jí byly dva roky. Začala mít takovou vrtkavou chůzi a levou stranu těla méně pohyblivou,“ popisuje tichým hlasem maminka. „Celé léto měla šrouby do hlavičky připevněný fixatér, kterým se jí krk snažili natáhnout a posunuté obratle srovnat, ale to nepomohlo. Nezbyla než operace, jinak by Bianka umřela. A tu u nás nedělají, proto jsme tady,“ dodala její maminka a rozplakala se.
10,30 až 11,40 hodin
Bianka už leží na operačním stole. Na zákrok ji připravují dětští anesteziologové. Napichují tzv. centrální katétr, kudy bude dostávat léky, nebo v případě potřeby krev a plazmu. Připojují ji na monitory a intubují, tedy připravují napojení na dýchací přístroj, který Biance bude během zákroku pomáhat dýchat.
11 hodin
Mezitím, co malou pacientku připravují anesteziologové, operatéři se radí, jak budou postupovat v případě komplikací. „Musíme odstranit část obratle, která utlačuje míchu, a rozšířit tu část, kudy vede mícha do hlavy. A protože pak bude obratel zeslabený, musíme ho zafixovat, dát tam nějaký kovový implantát a do chybějící části obratle kost doplnit kostí z kostní banky. Ta sroste s kostí Bianky, a nebude docházet k utlačování míchy,“ vysvětluje docent Štulík. Problém je v tom, že implantáty pro děti se nevyrábí. „Musíme si je vyrobit přímo na sále na míru,“ dodává Štulík, který zákrok s kolegy připravoval dva měsíce.
11,45 hodin
Začíná samotná operace. Lékaři si Bianku na operačním stole napolohovali, oholili jí vlásky, naznačili si speciální barvou na kůži, kudy povedou řez, a hlavičku a krk dezinfikovali.
11,50 hodin
„Skalpel,“ řekl šéf operačního týmu docent Štulík a provedl první řez. Asistoval mu neurochirurg Jiří Chrobok z Nemocnice Na Homolce a ortoped Luboš Rehak z bratislavské nemocnice. Tři odborníci teď bojují o život malé Bianky.
13,15 hodin
Operatérům se podařilo odstranit část obratlů, které tlačily na míchu. Teď si musí připravit implantát, který oslabenou páteř bude držet. Pro dospělé se vyrábí, pro dětské pacienty ne. Zdravotnickým firmám se nic podobného prodávat nevyplácí… Doktoři se tak stali obráběči kovů…
14,30 hodin
Po více než hodinovém úsilí dokázali lékaři vyrobit přímo na sále dlahu, která Biance pomůže se uzdravit, a už ji připevňují k obratli a lebce.
15,15 hodin
Bianku ve speciálním krunýři odváží lékaři z operačního sálu na ARO. Poprvé po zákroku mohou svoji dceru zahlédnout rodiče. Pláčou štěstím.
15,20 hodin
Šéf operačního týmu docent Štulík rodičů oznamuje výsledek zákroku. Operace se podařila! Tatínek Bianky mu podává ruku a děkuje, pak doktorovu ruku pevně stiskne a líbá mu ji...
Proč museli operovat?
Bianka měla tzv. dislokaci mezi prvním a druhým krčním obratlem. „Obratle byly posunuty z normální polohy. Normálně jsou krční obratle nasazeny na sebe a uvnitř je kanál – dutinka, kudy vede mícha. A když se posunou a mícha je tam stále, tak ji utlačují. Bianka je měla posunuté skoro o polovinu,“ popisoval docent Štulík.
