Evě Stejskalové dávali jen hodiny života: Převoz do nemocnice neměla přežít!

Věčným úsměvem umocňovala příjemnou atmosféru historické hospody, ale osud se k ní zachoval macešsky. Ona i její manžel se během krátké doby ocitli na hranici života a smrti. Oba přežili, ale paní Evu čeká do dvou let další těžká zkouška. Současná amputace nohy totiž není konečná.

S Evou Stejskalovou se život nemazlil. Před šesti lety prodělala po opakovaných infarktech operaci srdce, jenže tím její zdravotní trable zdaleka nekončily. Po dvou letech ji náhle postihly vysoké horečky spojené se střevními a žaludečními problémy. Dostala antibiotika, která později přestala zabírat.

„Najednou se mi doma udělalo tak špatně, že jsem nemohla dýchat. V tu chvíli jsem se loučila se životem, který mi probíhal před očima, jako nějaký útržkovitý film. Rychlá záchranka mě odvezla na chirurgii do Mělníka, odkud mě převezli rovnou do Prahy na Bulovku. Ještě jsem zaslechla, jak doktor říká manželovi, že převoz zřejmě nepřežiji,“ vzpomíná na perné chvilky Eva Stejskalová.

Měsíc ležela na přístrojích s endokarditidou, což je zánětlivé onemocnění povrchu srdce, a dostala se z toho. Netušila však, že bude ještě hůř.

Hospoda jí nebyla souzená

Po nějaké době se zotavila a s manželem se rozhodli otevřít hospodu v domě, ve kterém bydleli. Ta zde existovala již za první republiky, stačilo jen zařídit interiér.

„Původní hospodu vedli nějací Šimonovi, tak jsme s manželem historický název U Šimona ponechali. Na zdi je ještě původní cedule, která tu byla i za války. Ze začátku kšefty byly, vařilo se a dá se říct, že první rok byl bezvadný,“ vzpomíná na rozjezd rodinného podnikání paní Eva, jejíž kuchyně byla vyhlášená v širokém okolí.

Amputace nohy jí optimismus nevzala

Zlom k horšímu však nastal až ve chvíli, kdy byla místní silnice kvůli opravě uzavřena. Hostů v důsledku obchvatu ubylo, zkrátka začali jezdit jinam. „Přesto nás to neodradilo a pokračovali jsme dál. Ale situace se již nezlepšila, právě naopak,“ vzpomíná paní Eva, kterou v té době postihla i zcela osobní tragédie. 

Vše začalo koncem roku 2010 u pedikérky, která odstraňovala paní Evě domnělé kuří oko. „Byl to otlak, do kterého pedikérka trochu řízla. Jsem diabetik a problém v podobě gangrény (odumření tkáně) byl na světě. Nemohu vinit ji, asi by se stejně něco rozjelo. Od prosince do dubna jsem nesměla chodit, jen jsem ležela a hospodu jsme museli zavřít,“ líčí své martyrium Eva, která v té době prožívala obrovské bolesti.

Byly chvíle, kdy tloukla hlavou o křeslo, brečela a nemohla spát. V jednu chvíli přestala brát léky a chtěla umřít. V té době zešedivěla a zhubla 18 kilo. Na dalším vyšetření lékaři zjistili, že cévy od poloviny lýtka dolů jsou neprůchodné a amputace levé nohy je nevyhnutelná. „Když mi to oznámili, zbořil se mi celý svět,“ vrací se k jednomu z nejhorších dnů svého života Eva. „Po amputaci nohy pod kolenem mi pan primář sdělil, že již byla zasažena i kost,“ dodává.

Psychicky se s handicapem vyrovnala hlavně díky podpoře manžela a rodiny. Dnes jí spíš vadí postoj některých jedinců k vozíčkářům, přesto má společnost lidí ráda. Za zmínku stojí, že zatímco před amputací nohy pobírala plný invalidní důchod, po ztrátě nohy jí byl snížen ze stupně 3 na stupeň 1.

Jejího manžela sousedé již pochovali

Aby nebylo všech problémů málo, rodinné tragédie u Stejskalů měly své pokračování. Tentokrát si osud vybral Evina manžela Martina. V pátek 13. srpna 2011 utrpěl vážný úraz hlavy a skončil na oddělení ARO v Nemocnici na Vinohradech.

„Kamarádovi odnaproti šel pomoci při stavbě domu a při bourání na něj spadl betonový překlad. Měl krvácení do mozku, nějaké zhmožděniny a do vinohradské nemocnice v Praze ho převážel vrtulník,“ líčí další ze svých černých dnů Eva, která se v tu chvíli ocitla psychicky až na pomyslném dně.

Čtyři měsíce po amputaci nohy musela být připravena na nejhorší. O osudu jejího manžela mělo podle lékařů rozhodnout příštích osmačtyřicet hodin. Na klidu nešťastné ženě rozhodně nepřidal ani jeden ze sousedů, který jí na druhý den přišel vyjádřit upřímnou soustrast.

O manželově smrti se totiž ve vsi mluvilo jako o hotové věci. Naštěstí se jednalo o poplašné informace a Evin manžel svou domnělou smrt přežil. Dnes již chodí opět do práce, ale z okamžiku úrazu si nic nepamatuje.

Čeká ji další amputace

V listopadu loňského roku již mohli hosté restaurace U Šimona vidět Evu Stejskalovou opět v plné práci. Tentokrát však na vozíčku. Hospodu sice vedla její tchyně, protože manžel byl v té době po úrazu, ale Eva se nevzdávala.

Pokus o znovuvzkříšení hospody se však nezdařil a po dvou měsících ji museli Stejskalovi uzavřít. Evu čeká do dvou let další amputace, tentokrát v půli stehna. Protože je silná žena, ve skrytu duše doufá, že svou hospůdku stejně jednou opět otevře.

Fotogalerie

4 fotografie