Tohle jsou »čeští« nosorožci! Záchrana afrických obrů přišla ze Dvora Králové!

Dvě samice a dva samci tu mají v přirozených podmínkách učinit důležitý a tolik očekávaný krok k záchraně severní formy tohoto vzácného poddruhu. Jak jsou na tom dnes?

Z  –10 °C se tehdy nosorožci po 26 hodinách letu ocitli pod tropickým sluncem a v podmínkách o 40 stupňů teplejších. Jak se čtveřice tlustokožců po dvou letech v Africe zabydlela a jak se jí v novém prostředí daří, informovala Nedělní Aha! ředitelka ZOO Dvůr Králové Dana Holečková, která »své« drobečky v Keni nedávno navštívila.

Zoo ve Dvoře Králové držíprimát

Cesta čtyř kolosů, celkem 8 tun živé váhy, ze Dvora Králové do keňské rezervace nebyla rozhodně jednoduchá. První část cesty na ruzyňské letiště absolvovali nosorožci v kamionech, potom je čekala přeprava v nákladním Boeningu 747 do Nairobi a odtud ještě dalších 300 km po zemi do keňské savany.

Měsíc před stěhováním však nosorožci absolvovali ještě přípravu v podobě nácviku dobrovolného vstupu do přepravní bedny, ve které museli i určitou dobu vydržet. Nakládání se přesto neobešlo bez menší dávky utišujících prostředků. A jak jsou na tom královédvorští nosorožci – samec Súdán, samice Nájin, samice Fatu a samec Suni dnes?

„Nosorožci jsou ve výborné kondici, musím říci, že v Keni našli nový domov a jsou opravdu v těch nejlepších podmínkách. Léto mají po celý rok a výborně se adaptovali k polodivokému životu,“ říká ředitelka zoo ve Dvoře Králové n. L. Dana Holečková, která nosorožce nedávno v Keni na vlastní oči zkontrolovala.

Mimochodem zoo ve Dvoře Králové n. L. je jediná na světě, kde se podařilo vzácné severní bílé nosorožce rozmnožit. Nikde jinde se něco podobného mimo přírodu ještě nepodařilo.

„Kromě Súdána, který k nám byl v necelých dvou letech přivezen ze Súdánu, se ostatní tři nosorožci narodili u nás. Súdán v naší zoo zplodil tři mláďata a je otcem samice Nájin. Matkou Nájin a Suniho byla samice Nasima pocházející z Ugandy a otcem nejmladší samice Fatu je Saut (narodil se v Súdánu) a naše Nájin,“ upřesňuje komplikovaný rodokmen populárního kvarteta paní ředitelka.

Rozhodne matka příroda

Důvod, proč nosorožci odcestovali do Afriky, je prostý. Jedná se o krok k záchraně tohoto dnes téměř vyhubeného poddruhu. Protože samice přes veškerou snahu, včetně umělého oplodnění hormonálně nefungovaly, bylo nezbytné nastolit pro ně ty nejpřirozenější podmínky. V současné době je to zřejmě i jediná šance k jejich záchraně před vymřením.

Samci Súdánovi táhne na čtyřicítku a v podstatě se vrátil zhruba po osmatřiceti letech domů. Samec Suni a samice Nájin obývají jiné oplocené území než Súdán, který žije na svém území se šesti samicemi, včetně jedenáctileté Fatu.

Do listopadu 2011 tomu ale bylo opačně. Nosorožci se převážně pasou, a pro možnost kontroly dostávají na přilepšenou ještě mrkev, granule a seno. Zda se spáří a zda samice zabřeznou, je zřejmě jen otázka času.

„Tři zvířata se již opakovaně pářila. V současné době jsou ve Veterinární univerzitě ve Vídni vyšetřovány poslední vzorky trusu, které nám nechávají nakouknout do reprodukční fyziologie samic. Vzhledem k výsledkům z podzimu a z chování zvířat si ale myslíme, že zatím samice nejspíš ještě březí nejsou,“ říká Dana Holečková.

Pro záchranu vzácných nosorožců bylo uděláno maximum, nyní tedy už zbývá jen spoléhat na pomoc matky přírody. V té se tito majestátní obři dožívají běžně přes čtyřicet let, vzácněji i kolem padesátky.

PYTLÁCI JE LOVÍ KVŮLI ROHŮM

Za lovení nosorožců pytláky můžou hlavně jejich rohy, ze kterých si jemenští boháči nechávají vyrábět například rukojeti k dýkám, a také pověrčivost příznivců tradiční čínské medicíny.

Prášek z rohu se totiž přidává do preparátů na zvýšení potence, či jiných přípravků na léčbu různých chorob. Kilo rohu může na černém trhu vynést až šedesát tisíc dolarů.

NEBEZPEČÍ ZVANÉ EFEKT HRDLA LÁHVE

Protože existuje tak malé množství jedinců, hrozí nosorožcům severním tuponosým degradace genetického fondu. Stává se tak mimo jiné i v důsledku příbuzenského křížení a vědci tomuto jevu říkají obrazně efekt »hrdla láhve«.

Živočišný druh však dokáže přežít i tuto situaci, což se v přírodě stalo již ve více případech. Například u některých živočichů zanesených na ostrovy, kam se dostali pouhou náhodou.

Fotogalerie

5 fotografií