Důchodkyně Jaroslava: Na den mám 34 Kč! Do půl roku jdu pod most!
Dovedete si představit, že se váš život vtěsná do pokoje o patnácti metrech čtverečních kdesi na ubytovně plné Ukrajinců? Pro penzistku Jaroslavu Pohořálkovou (69) je to už deset let realita. A i ta může být brzy jen vzpomínkou na lepší časy.
Za jednolůžák platí v jedné ubytovně v Praze-Malešicích 5872 Kč měsíčně. Postel a kuchyňskou linku tu dělí jen asi dva metry, do kterých musela vměstnat ještě malý stoleček se židlí. Na poštu si každý měsíc chodí pro důchod ve výši jen 6944 Kč! Na jídlo a léky jí tak zbude zhruba 34 korun na den.
Pohořálková, která u svých dvou dětí příliš opory nenachází, musí třikrát otočit každou korunu, aby měla na nejzákladnější věci. A k tomu jí vše zkomplikoval loňský kolaps.
„Lékaři se nejdříve domnívali, že jde o infarkt. Až ve vinohradské nemocnici přišli na to, že mi vypovídají službu ledviny. Mám problém s močením, tělo nevylučuje pot. Zrovna minulý týden ze mě vypumpovali šestnáct litrů tekutin,“ postěžovala si.
Pobyt v nemocnici jejímu rozpočtu pochopitelně jen přitížil. Po dvou měsících, když pochopila, že ho nebude mít z čeho platit, podepsala revers. Přesto si odvezla složenku na 2000 korun. „Nemám tušení, z čeho to zaplatím.“
A aby toho nebylo málo, potkala ji další rána. Ubytovna má v červenci končit svůj provoz. Žena má tedy jen pět měsíců, aby sehnala náhradní bydlení.
„Budu se snažit najít třeba starší paní, která mě u sebe nechá žít za malý nájem a pomoc s domácností. Je to jediná moje šance, na běžný nájem nemám. Takže mi hrozí, že půjdu žít pod most. Nebo z něj skočím,“ dodala.
