Chudá důchodkyně Eva Růžičková: Bylo by lépe, kdybych nežila! Každý měsíc mi chybí 1922 Kč!
S modlitbou, aby se už konečně odrazila ode dna největší bídy, vstává i usíná pražská důchodkyně Eva Růžičková (65). Marně! Každý měsíc musí ze čtyřtisícové penze zaplatit nájem, a pokud možno nakoupit tak, aby nemusela žít jen o chlebu a máslu. Taková byla mimochodem i její štědrovečerní večeře.
Důchod 4021 korun, příspěvek na bydlení 1377 korun. S tím by měla důchodkyně, skromně žijící v jednopokojáku na pražských Vinohradech, vyjít. Jenže nevyjde! „Mnohdy už mi nezbývá než nad vším brečet, slzy ale docházejí. Občas si říkám, že by mi bylo lépe, kdybych nežila,“ postěžovala si žena.
Zmíněnou »almužnu« totiž musí rozdělit mezi nájemné 3678 korun, inkaso 1542 Kč a další nutné životní náklady. „Abych to zvládla, vařím si jídlo ve větším hrnci na několik dní. Ve středu jsem si například od řezníka odnesla 40 deka masa, které mi v guláši vystačí zřejmě ještě do příštího týdne,“ říká někdejší prodavačka.
Kvůli prázdné peněžence si nemůže dovolit ani léčbu zdravotních problémů. „Měla jsem dva infarkty, mám problémy s tlakem a ledvinami, denně spolykám sedm prášků. Ty mě měsíčně stojí až 500 korun,“ poznamenává s tím, že lékařkou důrazně doporučenou, ale také drahou nízkobílkovinovou dietu musí prostě ignorovat.
Počátkem října přišla o televizi, o dva týdny později jí službu vypověděla i pračka. „Že bych na všechna trápení zapomněla při televizní zábavě, to můžu pustit z hlavy. Všechno prádlo peru v ruce. Představovala jsem si penzi jinak, přála bych si, aby byl život v důchodu snesitelnější, moc v to už ale nevěřím,“ dodala Eva Růžičková.
Důchodkyně Hana Hetfleišová: Nemám co do žaludku... A Kalousek dál připravuje…
Celý článekSenioři píší Aha!: Ať Kalousek zkusí žít jako my!
„Když jsem si přečetl vaše noviny, došlo, mi, že není žádná spravedlnost. Mám sice důchod sedm tisíc, ale z toho jde šest tisíc na nájem. A přitom jsem čtyřicet let dřel na stavbách, takže jsem tohle město prakticky postavil. Kdyby mi nepřispěla dcera, jsem na ulici.“ Josef (78), Praha
„Nejsem zvyklá si stěžovat a umím žít skromně. S manželem bereme každý něco málo přes osm tisíc a to, že jsme spolu, nám pomáhá. Po odečtení útrat na bydlení, energie i jídlo nám každý měsíc zbudou tři tisíce. Když ale pomyslíme na ostatní, kteří skoro nic nemají, nejde než tuhle děsnou vládu neproklínat.“ Radmila (83), Hradec Králové
„Každý měsíc dám za léky téměř tisícovku, čtyři tisíce na podnájem, a dalších patnáct set na energie. V ruce mi tak zůstanou zhruba dva tisíce, za které se musím nějak najíst, obléct a uhradit regulační poplatky u doktora. Vím, že stovka či dvě navíc jsou pro politiky drobné. Pro mě je to ale celé jmění!“ Vladislav (84), Ostrava
„Pane ministře Kalousku, zkuste byť jen týden žít jako já, a už vás ty pitomé a zlé nápady přejdou! Už téměř nemohu chodit, nakoupit mi trvá hodinu a půl, z důchodu mi po odečtení všech výdajů zůstane ani ne tisícovka, a to šetřím, kde můžu. Vy byste se pro tisícovku na zemi asi ani neohnul!“ Marie (87), Mikulov
„Zuřím nad tím, co chystá Kalousek nám důchodcům. Mám 8500 korun měsíčně, makala jsem 40 let a porodila čtyři děti. Teď otáčím každou korunu, abych nechcípla hlady! Skutečný život mají vyžraní poslanci, kteří jen vysedávají. Ať si zkusí žít za můj důchod!“ Františka (91), Liberec
„Jsem sama doma a navíc po operaci očí, mám malý důchod a pořád musím chodit k doktorovi. Jestli nám chtějí zmrazit důchody, tak to je nemyslitelné. To ať si nás rovnou odvezou do krematoria, na tom taky ušetří. Dříve to takhle nebylo, existoval soucit a jistota.“ Milena (70), Pardubice