20 let od smrti Gustáva Husáka: Svatbu mu přikázal Brežněv!

Mimo jiné si ho lidé budou pamatovat za krutý způsob, jakým se zbavoval svých soupeřů, a potlačování svobody projevu – snad i proto byla po sametové revoluci velká vůle na něho zapomenout a Husák umřel v ústraní v roce 1991. Podle historiků, přátel i rodiny ale do konce života nepřestal milovat svoji první manželku Magdu.

Láska na první pohled

S gymnazistkou Magdou se vysokoškolák Gustáv seznámil, když jako funkcionář Svazu slovenského školství promlouval studentům do duše. Magdu uchvátil tak, že si začali dopisovat a ona dokonce »z lásky« vstoupila do KSČ. V roce 1938 se politicky uvědomělý mladík a umělecky založená dívka původem z Česka vzali a usadili v Bratislavě. Zatímco se Husákova kariéra slibně vyvíjela, Magda byla v domácnosti a porodila mu dva syny: Vladimíra a Jana.

Každý na svoji stranu

Magda byla milovnicí divadla a svůj čas trávila režírováním a hraním, v obojím byla úspěšná. „Byla inteligentní, nadaná, charismatická. Z jejího muže doktora Husáka jsem měl – bez urážky – pocit, že ho divadlo nezajímá. Byl to člověk, který myslel jen na politiku a sníval o moci,“ vzpomínal herec Ladislav Chudík. Když ale v roce 1950 Husáka odsoudili na doživotí ve vykonstruovaném procesu s »buržoazními nacionalisty«, byl divadelní kariéře konec…

Do hry vstupuje milenec

Mladá žena byla najednou bez práce, protože ji z důvodu manželova zatčení z divadla vyhodili, a musela živit dvě děti. Začala tedy pracovat jako asistentka v muzeu a zamilovala se do herce Ctibora Filčíka. Když Husáka po necelých deseti letech pustili z vězení, přistupoval k celé situaci smířlivě: „V čase, kdy se od Magdy odvraceli dokonce i velmi blízcí známí a přátelé, potřebovala podporu. Filčík jí pomáhal i finančně. Magdy si mimořádně vážil. Nechtěl narušovat ani vztah našich dětí ke mně, proto se k ní nikdy nenastěhoval.“ Jako prezident ale přesto žárlivý Husák nechtěl Filčíka jmenovat národním umělcem…

Nejtěžší chvíle

Jelikož bylo manželství v rozkladu už delší dobu, nemohl ho zachránit ani Husákův návrat z vězení a zanedlouho došlo k rozvodu. Brzy poté, v roce 1966, ale Magda v padesáti letech nečekaně zemřela na mozkové aneurysma. Na jejím pohřbu se Husák přede všemi rozplakal. „Poprvé v životě jsem neutajil ani před přáteli bolest a dojetí, které dusím hluboko v sobě,“ měl tehdy říci. „Otec to nesl velmi těžce. Říkal mi, že Magda byla největší láska jeho života,“ potvrdil i Husákův syn Vladimír.

Nevěsta od Brežněva

Už v době rozvodu se začal Husák stýkat s Vierou Millerovou, rozvedenou matkou dvou dětí, shodou okolností také původem z Čech. Millerová pracovala jako novinářka a tlumočnice z němčiny a francouzštiny. Vzal si ji v roce 1973 po desetileté známosti až poté, co mu to doporučil tehdejší sovětský »kápo« Leonid Brežněv. Tomu se statná a inteligentní Viera zalíbila, když s Husákem navštívila Kreml.

Hodná první dáma

Když se stal Husák prezidentem, začala se projevovat jeho skutečná tvář a velmi surově si vyřizoval účty nejen s protivníky, ale i někdejšími přáteli. Podle historiků se Viera snažila za jeho zády bývalým kamarádům pomáhat, byla ale moc opatrná na to, aby to mělo nějaký účinek. Navíc manželství nebylo ideální: ona i nadále pracovala v novinách na Slovensku, odmítala prezidentskou ochranku a žila obyčejný život, zatímco Gustáv vládl v Praze a navštěvoval ji jen o víkendech.

Další tragédie

Čtyři roky po svatbě s Husákem Viera tragicky zahynula, bylo jí jen 54 let. Letěla vrtulníkem do nemocnice kvůli zlomené ruce, pilot ale nad Bratislavou ignoroval špatné povětrnostní podmínky a zřítil se. Nepřežil nikdo. Vieru postrádaly i Husákovy děti, považovaly ji totiž za druhou mámu. „Byla oblíbená pro přátelskou povahu, velmi pomáhala lidem. Příslovečný byl její jemný humor, mám na ni velmi pěkné vzpomínky,“ řekl Vladimír Husák.

Fotogalerie

4 fotografie