Zoufalá máma přišla o jediného syna a na pohřbu ji čekal šok: V rakvi měl otevřené oči!
Nejhorší, co může mámu potkat, je pohřbívat syna. Daně Hetfleischové z Červeného Kostelce však pohřební služba nachystala ještě jednu ránu. Požádala, aby směla svého jediného syna Petra (†29) v rakvi ještě jednou spatřit a naposledy pohladit. Ten pohled ji ovšem dostal do kolen!
„Péťa měl v rakvi otevřené oči a otevřenou pusu!“ líčí šokovaná Dana. Omluvy za neupravení nebožtíkova těla se nedočkala ani po dlouhých dvou letech.
Petr byl postižený a zemřel v domově sociálních služeb Slatiňany. Dana věděla, že se vysokého věku nedožije. „Myslela jsem, že si ho k sobě na poslední dny vezmu,“ říká Dana. Dopřáno jí to však nebylo. Proto si přála rozloučit se s ním ještě před obřadem. A tam ji čekal šok!
„Péťa se na mě díval, měl skelný výraz očí, otevřenou i pusu! Dodnes to mám před očima!“ smutní Dana. Po pohřbu proto žádala vysvětlení, proč tělo jejího synka nebylo upraveno. Proč mu nikdo nezatlačil oči a nezavřel ústa, jak je to běžné? Dozvěděla se, že policie musela prošetřit, zda nezemřel násilnou smrtí, a proto s tělem nebylo možné nakládat. Omluva žádná...
Ale co čekat od firmy, kde náš dotaz odbyli slovy: „Buďme rádi, že se zejtra probudíme, a nevytahujme takové voloviny!“ Tolik žena majitele pohřební služby z Vlčnova Petra Jelínka. On sám dodal: „Pusu nelze zavřít dodatečně. To bychom ji museli zašroubovat!“ Ovšem to není tak docela pravda.
„Pohřební ústav na to měl pozůstalé upozornit. Nebo se měl pokusit s výrazem něco udělat. Mohou se použít např. podkladky brady či lepidlo na rty,“ míní ředitel pohřebního ústavu hl. města Prahy Julius Mlčoch.
Tajili jí jeho nemoc...
Úlekem nad rakví trable paní Dany kvůli synově smrti nekončí. „Vypadám jako stěžovatelka, ale postižený nikoho nezajímá a mrtvý už vůbec ne,“ popisuje. Z policejní zprávy se třeba dozvěděla, že Péťa trpěl těžkou formou chronické bronchitidy, o čemž přitom vůbec nevěděla!
„Požádala jsem proto jeho lékařku MUDr. Horčičkovou o zdravotní dokumentaci. Nedostala jsem ji. Dokonce lékařku krajský úřad upozornil, že nepostupuje správně, jedná neeticky. A mně doporučil, ať se obrátím na lékařskou komoru. Teprve po osmi měsících od upozornění kraje její část beze slova omluvy doktorka poslala. Podle chrudimské pobočky komory ale nepochybila. Nyní to řeší její ústředí v Praze. Tak to v Česku chodí...“ dodává zoufalá paní Dana.
