Olga Šebová: Rakovina mě nezlomila!
Život Olze Šebové (64) zachránil před šesti lety zlomený podpatek. Opravna obuvi byla kousek od vinohradské nemocnice, a tak ji napadlo zajít i na prohlídku prsou. Tehdy poprvé uslyšela drtivý ortel: „Máte rakovinu.“
Začala uvažovat o tom, že musí pořádně uklidit, vyházet zbytečné věci a dát dohromady písemnosti. „Pak jsem si řekla: »Uvidíme, jak to dopadne«,“ vzpomíná po šesti letech Olga Šebová. Na světě je dodnes, na lékařské kontroly dochází už jen jednou za půl roku a život si užívá naplno.
„Narodil se mi vnouček Mareček. V lednu mu budou dva roky. Je kouzelný a už začíná mluvit. Víc se těším z obyčejných věcí, třeba z toho, že vykvete kaktus nebo že venku zpívají ptáci,“ říká.
Podle ní jsou živnou půdou pro rakovinu stresy a těm se snaží vyhnout. „Asi k té nemoci v mém životě všechno spělo. Přechozené chřipky, angíny, životní karamboly – máma mi umřela, milovaný člověk se mi zabil, pak mi ukradli auto a přišla jsem o místo. Rakovina byla poslední tečka,“ vypráví.
To, co ji podrželo a dodnes jí dodává síly a dobrou náladu, jsou prý muzika a přátelé. „Chodíme na rokenrolové koncerty, mám spoustu kamarádů muzikantů, ráda si zatancuji,“ objasňuje Olga Šebová.
Někteří přátelé ale její onemocnění neustáli. „Letitá kamarádka, se kterou jsme si vždycky všechno řekly, mi oznámila: »Nezlob se, já už jsem někde jinde.« A z mého života odešla. Hodně mě to mrzelo,“ vzpomíná Olga Šebová. Dnes už je i tohle za ní. Naučila se žít i s tím, že jí lékaři amputovaly jedno prso.
„Není to příjemné, ale už to neřeším. Kdybych byla mladší, možná bych podstoupila rekonstrukci. Mám ale strach z narkózy. Hodně se dá upravit dobrým speciálním spodním prádlem,“ míní usměvavá žena. Připouští však, že obava z rakoviny už ji nikdy neopustí.
