Hana Svobodová: Rakovinu jsem porazila, ale... Pořád mám strach!

V roce 2008 před Vánocemi prožila jedno z nejhorších období života. Nahmatala si na prsu bulku. Tušila, že může jít o vážné onemocnění, aby šla k lékaři, ji ale musel donutit až manžel. K jejímu velkému štěstí jeho nátlaku podlehla. „Nejdřív jsem o tom nechtěla ani slyšet. Dnes jsem ale ráda, že jsem manžela poslechla. Už bych tu nebyla,“ řekla Aha! paní Hana.

Ta už se po dvou letech, kdy jsme o jejím onemocnění psali, vrátila do normálního života. „Chodím na čtyři hodiny do práce. Ani ne tak kvůli penězům, ale abych jen tak neseděla doma a byla mezi lidmi, to mi dělá moc dobře. Jsem šťastná, že jsem to přežila, ale strach mám pořád,“ svěřila se statečná žena z jižních Čech.Třikrát do roka absolvuje velké podrobné vyšetření, čtyřikrát pak menší.

„Ten, kdo už rakovinou někdy onemocněl, nemůže nikdy říct, že bude v pořádku. I když to překoná. Ale já si moc přeju, abych tu ještě pár let mohla být. Přišla jsem sice o jeden prs, ale jsem ráda, že jsem nepřišla o život,“ podotkla paní Hana.

Největší oporou jí byl manžel, rodina, přátelé a víra v to, že zase bude dobře. „I v době nemoci a léčby jsem chodila do společnosti, na plesy. Jezdili jsme na zájezdy a strašně mi to pomohlo. Doporučuji to každému, kdo na tom je, jako jsem byla já. Nestranit se lidí a nebránit se společnosti, a hlavně věřit, že všechno dobře dopadne,“ radí ostatním nemocným Hana Svobodová.