60 let od nejdrzejšího útěku Čechoslováků za svobodou: Železničáři unesli vlak plný lidí!

Mnohem originálnější způsob zvolila malá parta železničářů, která jednoduše projela na Západ vlakem o dva roky dříve, bez jediného zraněného. Na celý případ, který se stal před 60 lety, přesně 11. září 1951, uvalili komunisté okamžitě informační embargo...

Cesta za svobodou

Ne každý občan Československa se dokázal smířit s narůstající mocí komunistů, zejména po roce 1948. V roce 1951 už ale byly hranice přísně střežené a odejít svobodně na Západ bylo prakticky nemožné.

Strojvůdce Jaroslav Konvalinka, výpravčí Karel Truxa a lékař Jaroslav Švec ale vymysleli plán útěku, který měl za hranice dostat co nejvíce lidí a nikdo nesměl utrpět ani škrábnutí. Rozhodli se zkrátka unést vlak. Bylo jim jasné, že zastavit mnohatunový kolos pohraničníci prostě nezvládnou.

Někteří se vrátili

Celý plán měl jeden háček, kterým byl topič Kolabza. Tento zapálený komunista by s únosem určitě nesouhlasil, takže na něj Truxa celou cestu mířil zbraní. Ve vlaku toho dne jelo 110 lidí, z nichž většina vůbec netušila, co se chystá.

Šlo o pacienty z Františkových Lázní, kteří si vyjeli na výlet, ale také o žáky gymnázia v Chebu, kteří jeli na výlet se školou. Vlak nicméně před hranicemi nabral rychlost, přerazil dřevěnou závoru a byl v západním Německu.

Tam zůstali organizátoři s rodinami a ještě jeden manželský pár, který se také rozhodl na Západě zůstat. 75 cestujících se vrátilo zpátky do Československa.

Pronásledování navrátilců

Cestující, kteří se rozhodli vrátit do Československa, nakonec svého rozhodnutí hořce litovali, tedy alespoň někteří. Byli totiž nuceni projít drsnými výslechy komunistické StB, byli biti a vězněni. A často se zloba komunistického režimu přenesla i na rodiny navrátilců. Naštěstí nikdo nebyl odsouzen k trestu smrti, které v té době soudy rozdávaly velmi často.

Následky odvážného činu

Povedená akce, nad kterou mohli komunističtí pohlaváři pouze mrzutě skřípat zuby, neměla následky pouze pro přímé účastníky. Podle mnohých se právě 11. září 1951 zrodil termín železná opona.

Železniční trať, na které k události došlo, byla přerušena a zavřena, hlídky pohraničníků byly posíleny, na hranicích začala růst minová pole. Následky ale byly i v podstatě pozitivní. O akci totiž psaly noviny po celém světě.

Trasa »vlaku svobody«

14.12 Vlak vyrazil z Prahy v 9.55 jako rychlík. V Chebu bylo několik vagónů odpojeno, takže dál nepokračuje jako rychlík, ale jako osobní vlak. Ve 14.12 vlak vyráží směr Františkovy Lázně. Obvykle tuto trasu projíždějí vlaky tendrem dopředu, protože v Aši se nemají kde obrátit. Tentokrát ale strojvůdce jede s lokomotivou v čele, aby mohl dosáhnout vyšší rychlosti.

14.26 Do Františkových Lázní vlak přijíždí ve 14.22. Vše probíhá normálně, lidé nastupují a vystupují a ve 14.26 se souprava dává opět do pohybu směr Aš.

Zastávka Hazlov Ve stanici Hazlov se strojvůdce rozhodne pro větší věrohodnost zpozdit vlak o 4 minuty. Zároveň během kamufl ované kontroly odpojí brzdy na vagonech. To je pro pozdější události velmi důležité.

Zastávka v polích Kde přesně v tuto chvíli vlak zastavil, není jisté, místo je pouze přibližné. Každopádně kdesi uprostřed polí mezi Hazlovem a železničním přejezdem na silnici do Lipné strojvedoucí odpojuje nenápadně vzduchové vedení mezi lokomotivou a vagony. To má za následek to, že celou soupravu může v tuto chvíli zabrzdit pouze strojvůdce z kabiny lokomotivy. I kdyby tedy někdo zatáhl za nouzovou brzdu, vlak by ani nezpomalil.

Vlak prosviští Aší Nádražím v Aši vlak projede rychlostí 70 km/h bez zpomalení a míří dál k západoněmecké hranici.

Praská hraniční závora Ocelový kolos řítící se sedmdesátkou nemůže zastavit obyčejná dřevěná závora na hraničním přechodu. Vlak ji proráží a během několika vteřin je v Německu.

Konečně svoboda Pouhých pár kilometrů za hranicemi, u strážního domku číslo 30 vlak zastavuje. Už je očekáván americkými vojáky, kteří dávají posádce pokyn k pokračování cesty až na nedaleké nádraží SelbPlössberg.

Mise splněna V Selbu je konečná. Všichni cestující jsou zadrženi americkou okupační správou a vyslechnuti. Hlídá je několik desítek amerických vojáků.