Slzy tekly proudem

PRAHA – Slzy, pláč a všudypřítomný smutek. Tak vypadal včerejší pohřeb bývalé senátorky Jaroslavy Moserové (†76). Přišly se s ní rozloučit stovky lidí. Z úst řečníků předsedy senátu Přemysla Sobotky a herce Jaromíra Hanzlíka zazněla nejen slova útěchy, ale také vzpomínky.

„Říká se, že kočka má sedm životů, a ty jsi byla báječná kočka. Nikdy však nepochopím, jak se v tak drobném těle mohlo skrývat tolik talentů,“ takovými slovy složil poklonu zemřelé senátorce Jaromír Hanzlík. „V životě člověk potká jen málo lidí, kterým může říkat přítel a na které se může vždy spolehnout. Jsem hrdý, že jsem mohl patřit mezi tvé přátele,“ dodal.

Jaroslava Moserová byla jednou z nejvýraznějších žen v české a československé historii. Byla to právě ona, kdo ošetřoval v lednu 1969 Jana Palacha, který se zapálil na protest proti okupaci Československa sovětskými vojsky. A byla to také Jaroslava Moserová, která jako první žena kandidovala na českou prezidentku. Výborně překládala detektivní knihy Dicka Francise a sama psala nejen pohádky pro děti, ale také divadelní hry. Minulý týden, v pátek 24. března, podlehla rakovině slinivky břišní. Přemysl Sobotka ve své řeči vzpomněl na větu, která mu s osobností Jaroslavy Moserové uvízla v paměti: „V politice se bojím těch, kteří se považují za neomylné. Jsou nebezpeční. To mi jednou řekla a to se mi vybaví vždy, když si na ni vzpomenu.“ Pak za zvuku klavíru a houslí zajela rakev s Jaroslavou Moserovou za oponu. Sbohem, paní senátorko…